Při mozkové mrtvici jde o čas

Kvalitní péče a rychlý zásah zachrání život

OLOMOUCKÝ KRAJ – Cévní mozková příhoda, lidově zvaná mrtvice, patří dlouhodobě mezi nejčastější příčiny úmrtí v České republice. Ročně na ni zemře až devět tisíc lidí a tisíce dalších mají po prodělání této nemoci trvalé následky. Vždy jde o čas.

Důvodem těchto nešťastných konců je přitom ve většině případů čas, který hraje v případě cévní mozkové příhody hlavní roli. Včasná odborná pomoc je totiž to jediné, co dokáže zdraví ochránit.

Projevy cévní mozkové příhody, která znamená přerušení krevního zásobení mozku, bývají v prvních fázích pouze nenápadné, a proto jsou často přehlíženy. Právě zajištění lékařské péče v prvních čtyřech hodinách od nástupu příznaků je ovšem rozhodující pro to, aby pacient mrtvici prodělal s co nejmenšími následky.

Staňte se členy FB skupiny Život v Olomouckém kraji a žádná zpráva vám neunikne.  Zpravodajství o nákaze koronavirem přinášíme ve speciálu Koronavirus on-line .

Velkým problémem navíc je, že řada lidí bohužel stále neví, jak se mrtvice projevuje. „Projevy mrtvice mohou být nejasné a pro běžného člověka spíše zvláštní, než že by vypadaly jako život ohrožující. Postižený je obvykle mírně zmatený, může padat, mít zhoršené vidění nebo vyjadřování. Poměrně jednoznačné ale je, pokud nedovede splnit jednoduché úkoly jako je úsměv nebo vypláznutí jazyka, zopakování krátké věty nebo zvednutí obou rukou nad hlavu. Pokud tyto úkony nezvládne, neváhejte a volejte okamžitě 112,“ radí jednoznačně Gabriela Krejstová, primářka neurologického oddělení Nemocnice AGEL Prostějov.

Právě úsměv s jedním pokleslým koutkem, jazyk natočený na stranu, neschopnost zopakovat větu nebo nesymetrický pohyb končetin či neschopnost udržet předmět jsou typickými a jasnými důkazy toho, že pacient právě prodělal cévní mozkovou příhodu. Pokud se mu do čtyř hodin dostane odborné lékařské pomoci, je vysoká pravděpodobnost, že bude vyléčen bez následků.

V Nemocnici AGEL Prostějov disponují zdravotníci specializovaným iktovým centrem, ve kterém je ročně hospitalizováno na 400 pacientů. Těm je zajišťována odborná péče právě s akcentem na čas. „Pacienta telefonicky avízovaného záchrannou službou jako kandidáta trombolýzy směrujeme vždy přímo na CT pracoviště. Ještě před příjezdem posádky jsou telefonicky odebrány potřebné anamnestické údaje, vytvořeny žádanky a je nastoupen celý trombolytický team. Pacient je pak rychle vyšetřen a adekvátně léčen. Léčba se zaměřuje na obnovení průchodnosti ucpané mozkové tepny, která je příčinou mozkové příhody asi v osmdesáti pěti procentech případů,“ popisuje Krejstová s tím, že díky moderní medicíně jsou dnes již následky u pacientů stále mírnější.

„Obecně větší naději na úplné zotavení mají pacienti s ischemickou formou cévní mozkové příhody, rozhodující vliv na rozsah pozdějšího poškození mozku má ale vždy čas. Snažíme se proto minimalizovat dobu, kdy není část mozku prokrvena a chybí dodávka kyslíku a živin. Rozhodující je dále rychlá a správná diagnóza, včas poskytnutá akutní léčba a také následná péče jako logopedie, rehabilitace. Za poslední léta naštěstí pozorujeme stále vyšší míru přežití, snížení počtu nemocných se závažným neurologickým poškozením a díky zkvalitňování péče i vyšší procento pacientů, kteří vyváznou bez následků nebo jen s malým přetrvávajícím deficitem,“ dodává primářka.

Přesto je mrtvice stále nemocí, která ohrožuje člověka na životě. „V době před covidem byla cévní mozková příhoda na žebříčku úmrtnosti na třetím místě, nyní se nám díky covidu posunula na místo čtvrté. Není ji proto i přes pandemii možné podceňovat,“ říká Krejstová s tím, že mozkové buňky při cévní mozkové příhodě sice odumírají již po prvních minutách, závažnější nevratná postižení však přicházejí až v řádech hodin. Takzvané léčebné okno pro nejúčinnější možnost léčby je čtyři a půl hodiny.