Maltodextrin, palmový a kokosový olej v průmyslových potravinách. Kdy se jich bát?

Ilustrační foto. Zdroj: Pixabay, free.

Některé látky používané v potravinách jako konzervanty, zahušťovadla či ochucovadla jsou sice zákonem označené jako bezpečné, avšak nic se nemá přehánět. Pokud jich někdo konzumuje moc a jeho organismus má sklony k určitým zdravotním problémům, mohou pro něj být rizikové. Příkladem budiž maltodextrin nebo palmový či kokosový olej. Zatímco pro potravinářský průmysl jsou doslova radostí, tělo jejich pravidelného konzumenta již tolik důvodů k jásání mít nebude. A je možné, že jejich přemíra bude jednoho dne onou pověstnou poslední kapkou, která dotyčnému podlomí zdraví. O jaké látky se vlastně jedná a jaké mohou působit zdravotní problémy? V kterých potravinách je hlavně najdeme?

Jsou téměř všude

Čest setkat se jak s maltodextrinem, tak s palmovým či kokosovým tukem má neustále každý, jen si to neuvědomuje. Kdo z nás totiž občas nesáhne po oplatku, zákusku, zálivce či instantním jídle? Vykouknou na nás dokonce i v ochucených cereáliích nebo tyčinkách pro sportovce. V podstatě je lze totiž velmi úspěšně použít jako zahušťovadlo či plnidlo, dále ke zvýraznění chuti a k prodloužení trvanlivosti, protože nepodléhají rychlé zkáze. Velkou výhodou je jejich nízká cena. Díky nim vydrží roláda plněná krémem i několik měsíců, naše chuťové buňky budou uspokojeny chemicky získanou chutí a krém bude pěkně ztužený, i když máslo neviděl ani z rychlíku.

Maltodextrin

Maltodextrin je sypká látka bílé barvy, která se vyrábí uměle vyvolanou chemickou reakcí (tzv. hydrolýzou) z přirozených škrobů, např. z pšenice nebo kukuřice. Tato reakce laicky řečeno rozbije dlouhé škroby na malé části. Tělo s jejich trávením pak nemá tolik práce, takže se dostávají poměrně rychle do krve, kde se chovají jako cukry. Ba co více, glykemický index maltodextrinu je mnohem vyšší než u klasického bílého cukru! Co to znamená?

Prázdné kalorie, zvýšený krevní cukr a ohrožené střevo i imunita

Po konzumaci maltodextrinu dojde velmi rychle k zvýšení hladiny cukru v krvi. To může být sice žádoucí pro sportovce před výkonem nebo pokud se chystáte kácet stromy, ale pro člověka sedícího většinu dne u PC nebo za volantem je to absolutně nežádoucí jev, protože žádný fyzický výkon nepodá a zadělává si tak akorát na nadváhu. Navíc slinivka se snaží dostat hladinu krevního cukru opět do normálu, takže musí vyplavit inzulin. Tyto prudké výkyvy nejsou dlouhodobě dobré pro nikoho, zejména mohou škodit lidem s rizikem cukrovky a sklonem k nadváze. Jsou to také kalorie navíc, ale nepřenášejí žádnou užitečnou výživu. Dále maltodextrin působí negativně na stav našeho střeva (tzv. střevní mikroflóru). Na pozoru by tedy měli být např. lidé s Crohnovou chorobou, ale také lidé s oslabenou imunitou, protože stav střeva s imunitou souvisí.

Palmový tuk

Kromě výše uvedených výhod pro potravinářský průmysl má palmový olej určité benefity i pro konzumenty. Je bohatým zdrojem vitamínů A a E a, obdobně jako všechny rostlinné tuky, neobsahuje žádný cholesterol. Problém je, že obsahuje až 50 % tzv. nasycených tuků, což je opravdu hodně.

Jejich dlouhodobá konzumace ve vyšším množství se však pojí s výskytem nadváhy, metabolického syndromu, nemocí cév srdce, případně i na nádorových onemocnění.

Kokosový tuk

Kokosový olej byl jednu dobu velmi opěvován, např. pro obsah vitamínů A,D, E a K. Na druhou stranu obsahuje velmi vysoký podíl nasycených tuků, a to až 80 %. Pro představu v másle najdeme nasycených tuků asi 60 % a ve vepřovém sádle 40 %.

Jak moc se bát a co vlastně jíst

Jaký si tedy udělat závěr? Pokud si občas smlsneme na nějaké té zmrzlině, oplatcích, slaném krekru či v nouzi koupíme na oběd nějakou hotovku, určitě nám nehrozí, že bychom si vážně ublížili. Nicméně je potřeba mít na paměti, že průmyslově vyráběné potraviny obecně nejsou zdravé a že bychom je měli co nejvíce nahradit potravinami průmyslově zpracovanými co nejméně. Takže místo sladkostí jíst oříšky, rozinky a čerstvé ovoce. Koláče si raději jednou za čas upéci doma, ale nikoli z instantních směsí. Polévky rozhodně ne ze sáčku, ale z čerstvé nebo mražené zeleniny. A fast-foodům kofolovým nápojům či pomazánkám nutelového typu se vyhnout obloukem.