Kdy může být COVID-19 uznán jako nemoc z povolání? Co je nutné splnit a jak postupovat

Ilustrační fotografie, zdroj: Shutterstock

V souvislosti se zvyšujícím se počtem osob, které prodělaly COVID-19 a mají zdravotní následky, přibývá také rapidně žádostí o uznání této nemoci jako nemoci z povolání, díky které pak vzniká nárok na odškodné. Nejčastěji se jedná o pracovníky ve zdravotnictví (lékaře, zdravotní sestry, pracovníky testovacích laboratoří, uklízečky) a pracovníky poskytující sociální péči (terénní pracovnice, pracovnice pečovatelských služeb, pracovníky seniorských domovů) nebo také třeba prodavače. Žádostí je tolik, že hygienické stanice musí prodlužovat lhůtu k vyřízení až na 60 dnů. Jak požádat o uznání nemoci z povolání? Co vše se posuzuje?

Co je nemoc z povolání

Aby se dalo hovořit o nemoci z povolání, je potřeba splnit oficiálně stanovené podmínky v Seznamu nemocí z povolání (příloha k nařízení vlády č. 290/1995 Sb.). Jedná se o:

  • klinické podmínky – nemocný musí splnit diagnostická kritéria nemoci, včetně míry závažnosti. U přenosných nemocí, což je případ COVIDu, se dle kapitoly V uvedeného Seznamu musí nemoc projevit příslušným laboratorním nálezem;
  • hygienické podmínky – musí se jednat o práci, u níž je dle Seznamu nemocí z povolání prokázáno riziko nákazy.

Pokud onemocnění Covid-19 vzniklo při práci, u níž je hygienickým šetřením prokázáno riziko nákazy, uznává se jako „nemoc z povolání přenosná“ (kapitola V, položka 1 případně 3 Seznamu nemocí z povolání).

K uznávání nemocí z povolání jsou oprávněni pouze poskytovatelé v oboru pracovní lékařství, kteří získali povolení ministerstva zdravotnictví, tzv. střediska nemocí z povolání.

Úloha krajských hygienických stanic

Do hry vstupuje také příslušná krajská hygienická stanice jako orgán ochrany veřejného zdraví. Jejím úkolem je ověřit, zda byla splněna podmínka vzniku nemoci z povolání. Stanice obvykle vysílá na  pracoviště „inspekci“. V současné pandemické situaci však často probíhají šetření i distančně. Prakticky to znamená zjišťování, zdali dotyčná osoba byla v rozhodném období v rámci pracovních povinností v kontaktu se zdrojem nákazy, tedy jestli se v dané době  mohla reálně nakazit v práci. Kontroluje se např. rozpis pracovních směn, jestli byla v kontaktu s nemocnými nebo s infikovaným materiálem, kdy a na jak dlouho byla v karanténě či v pracovní neschopnosti, kde pobývala v případě nemoci. Tedy jestli časové rozpětí mezi dobou, kdy byla v zaměstnání vystavena nákaze, odpovídá době, kdy u ní nemoc propukla. Může se totiž klidně stát, že dotyčný, ačkoli pracoval např. ve zdravotnictví, se paradoxně Covidem nenakazil v práci, ale na dovolené. Pak by se o nemoc z povolání nejednalo.

Jak postupovat při podezření na nemoc z povolání

Máte-li podezření, že váš špatný zdravotní stav je důsledkem nemoci z povolání, obraťte se na svého ošetřujícího lékaře, který vás zašle  k příslušnému poskytovateli uznávajícímu nemoci z povolání. Formulář žádosti je stejný jako žádost o jakékoliv jiné konziliární vyšetření, tj. jedná se o Poukaz na vyšetření/ošetření. MZCR uvádí na svých stránkách, že k poskytovateli uznávajícímu nemoci z povolání vás může rovněž odeslat váš zaměstnavatel, případně si můžete žádost podat i vy osobně. Je užitečné vědět, že žádost o posouzení nemoci z povolání lze podat i zpětně.

Když nesouhlasíte s lékařským posudkem

Lékařský posudek o uznání/neuznání nemoci z povolání je předán jak zaměstnavateli, tak vám jakožto posuzované osobě. Pokud s lékařským posudkem nesouhlasíte, můžete do 10 pracovních dnů od jeho předání podat návrh na přezkoumání. Žádost o přezkum může podat také váš zaměstnavatel.

Zdroj: MZČR