Aktivní senioři dnes dokazují, že věk je jen číslo

Poslední covidový rok dokázal, že lidé v seniorském věku jsou pro nás velmi důležitou a zranitelnou skupinou populace, o kterou je třeba pečovat. Naši péči potřebují více a déle, jejich počet totiž narůstá tím, jak se prodlužuje doba dožití. Navíc už dávno neplatí, že senior = důchodce před televizí v nějakém domově, ale naopak dnešní senior je aktivním člověkem se spoustou zájmů a koníčků, s bohatým společenským a kulturním životem. A to platí, ať už žije ve své domácnosti, nebo třeba v domě s pečovatelskou službou.

Seniorem je označován starší člověk, ale také nejstarší a zpravidla vážený člen nějakého společenství. V naší populaci označujeme za seniora člověka pobírajícího starobní důchod, který obvykle dovršil věkovou hranici 60–65 let. Už dnes ale víme, že do budoucna se tato čísla změní, s prodlužující se délkou života se bude posunovat i tato hranice. „V České republice pobírá letos starobní důchod kolem 2,4 milionu obyvatel a jeho průměrná výše je 15 287 korun,“ uvedl mluvčí Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky Vladimír Dostálek. Podle prognóz Českého statistického úřadu bude v roce 2050 s největší pravděpodobností nejvíce občanů ve věkové skupině 70–80 let a stále více lidí se bude dožívat sta let. V současnosti je nejvíce obyvatel ve věku 35–45 let.

Životní styl se mění i u lidí seniorského věku

Dosažením důchodového věku už dnes nemůžeme člověka zařadit automaticky mezi seniory, nicméně tento předěl bývá v životě člověka významným milníkem. Když pomineme fyzické a psychické změny, ke kterým dochází přirozeně s narůstajícím věkem, znatelnou změnou jsou socioekonomické a sociální změny v životě staršího člověka. S odchodem do důchodu bývá často spojený úbytek financí, v souvislosti s odchodem z pracovního kolektivu pak omezení kontaktu s bývalými spolupracovníky a lidmi obecně. Senioři najednou mají spoustu volného času, který se musí naučit využívat. Dalšími sociálními změnami v životě starších lidí mohou být i ztráta soběstačnosti, závislost na pomoci druhých, sociální izolace, týrání, či dokonce zneužívání. Proti negativním vlivům pomáhají seniorům různé organizace, navíc stále přibývá i těch, které si daly za cíl život lidem v seniorském věku vylepšit a zpestřit. „Problematika stárnutí je v ČR dlouhodobě redukována převážně na problematiku důchodového systému, což je ale pohled naprosto nedostačující a neudržitelný, a je často doprovázen negativními stereotypy. Představy, které máme o stárnutí a stárnoucích lidech, jsou často zastaralé a nerespektují fakt, že se dnes jedná už o velmi heterogenní skupinu, a do budoucna tento trend ještě posílí,“ uvedl Vladimír Dostálek s tím, že Ministerstvo práce a sociálních věcí kvůli potřebným změnám ve společnosti podnítilo proto vznik specializovaného Oddělení stárnutí a sociálního začleňování. Jeho zaměstnanci zastupují Českou republiku v mezinárodních pracovních skupinách zabývajících se stárnutím společnosti a vyměňují si zkušenosti z praxe se zástupci ministerstev, akademické sféry a neziskových organizací ze zahraničí.

Nové možnosti pro současné i budoucí důchodce

Na změny životního stylu a chování stárnoucí populace se snaží zareagovat všechna odvětví služeb. I pouhým přejmenováním socialistického názvu „domov důchodců“ třeba na „dům pokojného stáří“ nebo „domov pro seniory“, vyvstane každému na mysli moderní a pestrá péče pro lidi v seniorském věku. Po celé republice tak vznikají různé druhy ubytovacích služeb nejen pro lidi na sklonku života, ale i specializovaná ubytovací a sociální zařízení pro klienty s různými pohybovými či psychickými onemocněními. V moderních bezbariérových areálech bývá běžně pro klienty k dispozici 24hodinová ošetřovatelská a zdravotní péče a volný čas vyplňuje personál širokým spektrem volnočasových aktivit. Ty sice musely být po dobu koronavirových opatření značně omezeny, s postupující proočkovaností klientů se ale i tady vrací život zpět do zaběhnutých kolejí.

Když se rodina nemůže o seniora postarat

Podzimu života se nevyhne nikdo a ne vždy je ve vlastních silách či možnostech rodiny zajistit odpovídající péči. Pak je nejvhodnější zvolit některou z nabídek seniorského bydlení – ať už je to státní, nebo privátní domov pro seniory. Jak ale zvolit správně?

  • Navštivte sami vyhlédnutý domov pro seniory – weby a propagační materiály neumožňují přímý kontakt s okolím a personálem
  • Kdo se bude o vašeho blízkého starat – jaké je personální obsazení a míra poskytovaných služeb, závisí na kvalifikaci a zkušenostech personálu
  • Náplň volného času – pestrý program a nabídka volnočasových aktivit je dnes samozřejmostí. Důležité je zachování kontaktu s ostatními obyvateli domova, aby netrpěl společenský život seniora
  • Návštěvy kdykoli – podpora rodinných a sociálních vazeb je pro seniory důležitá, a pokud klienti nebydlí samostatně, návštěvy rodiny či přátel by měly být umožněny v návštěvních či společenských místnostech
  • Ostatní obyvatelé domova – vybírejte domov také podle toho, kdo jsou stávající klienti. Váš blízký se totiž musí cítit „mezi svými“

 

Pro správný výběr jsou samozřejmě důležitá i další praktická kritéria, jako vzdálenost od rodiny či cena pobytu v zařízení. Podle zákona o sociálních službách musí seniorovi po úhradě za ubytování a stravování zůstat minimálně 15 procent jeho příjmů. Výběr určitě nepodceňujte, váš blízký totiž může strávit v pobytovém zařízení podstatnou část svého života. Pobytová zařízení sociálních služeb, kam různá zařízení pro seniory patří, musí mít ke své činnosti příslušné oprávnění. Registrovaná zařízení musí splňovat celou řadu zákonem stanovených požadavků na zajištění hygienických, materiálních a technických podmínek, na odbornost personálu atd. a podléhají následně státní kontrole v podobě inspekce poskytování sociálních služeb.

Při hledání vhodného domova pro seniory může velmi dobře posloužit například Registr poskytovatelů sociálních služeb spravovaný Ministerstvem práce a sociálních věcí.