Jeskyně Lascaux: Co mělo znázorňovat tajemné dvourohé zvíře?

Lascaux. Zdroj: www.commons.wikimedia.org

Čtyři mladí kamarádi se společně se psem Robotem procházeli 12. září 1940 v lese jižně od jejich vesnice Montignac ve francouzském kraji Dordogne a pak si šli hrát na kopec Lascaux.

Hledání psa

Ztratil se jim však pes a ukázalo se, že je v díře v zemi, kterou jeden z přátel už znal. Věděl, že je to jeskyně, ale nevěděl už, jak je velká. Rozhodli se tedy, že si dojdou raději pro nějaké vybavení, než by po jeskyni bloudili ve tmě. Druhého dne za rozednění se vrátili s lany a baterkami a spustili se do jeskyně, kde Robota našli.

Ohromující nález

Sestoupili tak, aniž cokoliv tušili, na jedno z nejvýznamnějších posvátných míst pravěkého člověka na světě. Lascaux patří k největším jeskyním a kresby v ní k nejzachovalejším. Skládá se z hlavní jeskyně asi dvacet metrů široké a pět metrů vysoké, které se říká Býčí sál, a mnoha srázných ochozů. Stěny pokrývají malby, kresby a vyryté obrazy zvířat – hovoří se dokonce o jakémsi paleolitickém deníku.

Ukázalo se, že jeskyně se používala asi od roku 15 tisíc př. Kr, kdy zřejmě vznikla většina kreseb, až do roku asi 9 tisíc př. Kr.

Poprvé jeskyni prozkoumal francouzský archeolog Henri-Edouard-Prosper Breuil, kterému se přezdívalo Otec pravěku. Nebylo to snadné zkoumání, k mnohým obrazům, se dalo dostat jen s velkou námahou. Tým Otce pravěku byl přesvědčen, že úroveň podlahy v jeskyni v průběhu let poklesla, a tak jsou malby zdánlivě výš, než se nacházely původně.

Zpráva o objevu se roznesla po celém světě. Když byl jeskyně v roce 1948 otevřena, začali se sem sjíždět návštěvníci odevšad. Během poměrně krátké doby se ale barvy a detaily obrazů začaly ztrácet v důsledku turistického ruchu, osvětlení a podobně. Objevila se na nich navíc plíseň, a tak byla jeskyně v roce 1963 pro veřejnost uzavřena.

Popis obrazů

Co znázorňují obrazy v jeskyni? Řadu živočišných druhů – býky, bizony, koně a tak dále, celkem je zde asi šest set zvířecích maleb a skoro patnáct se vyrytých obrazů. Asi nejzajímavější jsou čtyři velcí býci dlouzí pět metrů a tajemné dvourohé zvíře, které snad mělo představovat nějakého mytického tvora.

Ovšem nalézají se tu také lidské postavy. Zvláštní na tom ale je to, že obrazy zvířat jsou mnohem podrobnější než podoby lidí, kteří jsou znázorněni jen jako jakési tyčky. Zdá se tedy, že pro umělce té doby byla zvířata důležitější, alespoň tedy jejich zpodobňování. Kmeny zřejmě využívaly různých kouzel a k nim patřily i jeskynní malby. Možná tehdejší lidé doufali, že nakreslením obrazu přilákají skutečné zvíře.

Jeskyně jako chrám

Jeskyně však nesloužila těmto lidem jako obydlí. Patřila vlastně mezi první chrámy, kde se konaly modlitby k bohům za úspěch při lovu. Nebyly to asi modlitby v našem slova smyslu, prostě lidé doufali, že bohové zařídí, aby byl obraz přeměněn ve skutečnost.

Jeskyně se v roce 1979 stala součástí seznamu světových památek UNESCO.

Nová hypotéza

V roce 2000 se o zdejších malbách objevila zajímavá hypotéza. Podle dr. Michaela Rappengluecka z mnichovské univerzity mohly některé malby zpodobňovat části noční oblohy. Umělce z Lascaux prý fascinoval svět bohů. Jedna taková prehistorická mapa byla prý objevena v části jeskyně zvané Šachta mrtvého muže. Je tam namalován býk, pták a postava tvora, který je napůl muž a  napůl pták. Badatel je přesvědčen, že oči býka, ptačího muže a ptáka představují hvězdy Deneb, Vega a Altair. Totéž platí údajně i o dalších malbách. Má to být důkaz zájmu tehdejších lidí o hvězdy – mapa pravěkého vesmíru.