Nemoci z povolání a odškodnění. I COVID může být nemocí z povolání. Jaké odškodnění dostanete?

Ilustrační foto

V nedávném článku jsme psali o tom, že i COVID se závažnými následky lze uznat jako nemoc z povolání. Samozřejmě jen za určitých podmínek a za předpokladu, že podstoupíte speciální posuzovací řízení, jehož součástí je lékařské vyšetření ve středisku nemocí z povolání a také šetření příslušné hygienické stanice na vašem pracovišti. Proč to vše podstupovat? Proč zbytečně dráždit zaměstnavatele, který má i tak svých starostí dost a na nějaké problémy z vaší strany není příliš zvědavý?

Obyčejná nemoc vs. nemoc z povolání

V tom, jestli onemocníte nějakou nemocí (třeba právě COVIDem) jen tak „obyčejně“, nebo se jedná o nemoc z povolání, je velký rozdíl. U nemoci z povolání máte totiž nárok na finanční odškodnění zaměstnavatelem, které nemusí být zrovna zanedbatelné. A to je důležitý fakt, jestliže díky závažnému průběhu nemoci nejste schopni pracovat jako dříve. Musíte však splnit určité podmínky. Základní podmínkou je, že vaše choroba musí být uvedena v Seznamu nemocí z povolání (příloha k nařízení vlády č. 290/1995 Sb.). Tento seznam je pravidelně upravován. Obsahuje asi 90 nemocí, které jsou rozděleny do jednotlivých kategorií podle příčin, jež je vyvolaly, např. nemoci způsobené chemickými látkami. Onemocnění COVIDem spadá do kategorie „nemoc z povolání přenosná“ (kapitola V, položka 1, případně 3, Seznamu nemocí z povolání). Dále nemoc musí splnit kritéria dané diagnózy včetně potřebného stupně závažnosti a tzv. hygienické podmínky, tj. skutečnost, že pracovní podmínky v zaměstnání pravděpodobně vedly ke vzniku vaší choroby. U COVIDu se konkrétně posuzuje, jestli je reálné, abyste se jím nakazili při výkonu svého povolání v inkriminované době. Podrobnosti najdete v našem zmiňovaném článku.

Jak budete odškodněni

Pokud bude vaše choroba oficiálně uznána jako nemoc z povolání, máte dle § 269–271 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, nárok zejména na tato odškodnění:

  • Náhradu za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem před vznikem nemoci z povolání a plnou výši nemocenského (více § 271a).
  • Náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při uznání invalidity ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem před vznikem škody a výdělkem dosahovaným po zjištění nemoci z povolání s připočtením případného invalidního důchodu pobíraného z téhož důvodu. Náhrada přísluší zaměstnanci nejdéle do konce kalendářního měsíce, v němž dovršil věk 65 let nebo do data přiznání starobního důchodu (více v § 271b).
  • Náhradu za bolest a ztížení společenského uplatnění (§ 271c). Stupeň bolesti a ztížení společenského uplatnění se určuje v bodech. Hodnota 1 bodu činí 250 Kč. Bolest se boduje až tehdy, když se ustálí zaměstnancův zdravotní stav. Ztížení společenského uplatnění se ohodnocuje body zpravidla až rok poté, kdy došlo k poškození zdraví nemocí z povolání a je zřejmé, že jde o trvalé poškození zdraví.
  • Náhradu účelně vynaložených nákladů na léčení jako jsou např. doplatky za léky, které souvisí s nemocí z povolání (§ 271d).
  • hradu věcné škody jako např. vrácení poplatku, který musel postižený zaplatit za lékařský posudek o bolestném a ztížení společenského uplatnění (§ 271e).

Zaměstnavatel kvůli vám nezkrachuje

Je dobré vědět, že zaměstnavatelé mají ze zákona (vyhláška č. 125/1993 Sb.) povinnost pojistit všechny své zaměstnance pro případ nemoci z povolání. Zaměstnavatel asi nebude příliš nadšen, když mu po pracovišti bude chodit inspekce z hygienické stanice, ale nemůže vás obviňovat z toho, že zničíte jeho firmu. Odškodné vám bude vypláceno z jeho pojistky, nikoli z jeho firemních peněz.