KORONAVIRUS: Vojtěch chce posílit roli praktiků v očkování, to by se mohlo brzy dostat i na děti mladší 16 let

Zdroj: WikiMedia Commons

Česko – Koronavirová epidemie ustupuje a nové případy neustále klesají. Za včerejšek tak bylo odhaleno pouze 541 nových případů nákazy, což je nejnižší denní nárůst od loňského 1. září.  Oproti minulé středě je to hodnota nižší o třetinu a incidence, která je klíčem k plánovaným rozvolněním, klesla na hodnotu 35 (tj. 35 nově nakažených v přepočtu a 100 tisíc obyvatel).

Pokles, který dennodenně dokládají data ÚZIS, pak nesporně souvisí nejen s protilátkami (tedy poměrně vysokým počtem těch, kteří nemoc prodělali) ale také s narůstající „proočkovaností“ populace. Díky tomu jsou narušeny cesty viru tak, že se nemůže šířit dál. Vliv má ale také počasí, jak již ukázal loňský rok, slunce viru dobře nedělá a když je teplo, rychleji také vysychají kapénky, kterými se virus šíří. Přesto zejména mezi mladšími skupinami lidí zájem o očkování klesá. Ve věku nad 80 let je tedy zájem o vakcínu až 90%, ovšem se snížením věku po každých deseti letech také o cca 10 % klesá i zájem o očkování. Problémem je také nedostatek vakcín u praktických lékařů – to by se ale dle nově jmenovaného ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha mělo brzy změnit a právě role praktiků v očkování (po níž již řada odborníků volá) by měla být posílena. „Velkokapacitní centra by měla být udržena minimálně do srpna s tím, že následně půjdeme více do ordinací praktických lékařů a do menších očkovacích míst v rámci nemocnic,“ uvedl Vojtěch dnes ve sněmovně. Zároveň byl také pověřen aktualizací očkovací strategie.

Vakcína i pro děti

Zásadní informací tak může být nejen to, že v posledních třech týdnech narůstá počet podávání druhých dávek očkování (a zvyšuje se tak počet lidí, kteří již mají očkování kompletní), ale také to, že vzhledem k nepříliš vysokému zájmu mladších ročníků je možné, že by dodatečně prodloužený interval mezi podávanou první a druhou dávkou vakcíny mohl být opět zkrácen. Vedle toho již premiér Babiš několikrát zopakoval, že jakmile to bude možné, bude očkování zpřístupněno i dětem – prozatím je vakcínu společnosti Pfizer možné podávat všem starším 16 let a vakcínu společnosti Moderna všem nad 18 let. Evropská léková agentura EMA by však v nejbližších dnech měla rozhodnout o použití zmiňovaných vakcín také u mladších osob, např. vakcína od Pfizeru je v USA již pro věkovou kategorii 12-15 let povolena (a dostalo ji na 600 tisíc dětí).  Jak navíc naznačují klinické studie, účinnost vakcín u dětí je srovnatelná s účinností u dospělých.

Podzimní kolektivní imunita?

Zejména zájem lidí nad 30 let ale předznamená, jestli se Česko vůbec přiblíží k tolik diskutované kolektivní imunitě – a míra obranyschopnosti celé populace, na níž je třeba pracovat předem, pak do jisté míry určí také to, jak se bude situace vyvíjet na podzim. Je přitom nepravděpodobné, že se počty nových pacientů na podzim nijak nezvýší – právě proto je však kolektivní imunita důležitá, zásadní roli sehraje také to, jaké varianty koronaviru se v danou chvíli budou šířit. Jak totiž uvedl např. Jan Pačes z Ústavu molekulární genetiky AV ČR, koronavirus se mění stejně jako virus chřipky či HIV, my mu ale dáváme mnohem více příležitostí se měnit a novou mutaci přidává každý druhý až třetí pacient. Aktuálně se tedy v Česku zaměřujeme na zachycení mutací brazilské a jihoamerické, opomíjet bychom ale podle odborníků neměli ani tu indickou, která se aktuálně šíří ve Velké Británii.