Chavín de Huantar v Peru bylo náboženské středisko zřejmě nejvyspělejší civilizace předincké doby

Chavín de Huantar. Zdroj: www.commons.wikimedia.org

Chavín de Huantar se rozkládá na úpatí východních svahů pohoří Cordillera Blanca v provincii Huari v Peru. Leží na průsečíku mnoha tras a býval kdysi obchodním, náboženským i společenským centrem.

Hlavní božstvo

Toto místo bylo jakýmsi odrazem kosmologických zásad stavitelů. O tom svědčí symboly umístěné v srdci této lokality, kupříkladu monolit Lanzona. Lanzon byl v Chavín de Huantar nejvyšším božstvem. Centrální místo mělo mystickou funkci, bylo spojeno s hvězdou Polárkou a sloužilo ke komunikaci jak s říší nebeskou, tak s podsvětní.

Lokalita navíc leží na soutoku dvou velkých řek, a byla proto symbolem síly přírody. To dodávalo vyšší moc šamanským kněžím, kteří zde rozmlouvali s bohy.

Objev

Toto místo bylo objeveno před více než sto lety rolníkem jménem Timoteo Espinoza, který lopatou narazil na obrovský balvan. Nemohl s ním pohnout, až za pomoci dalších rolníků se to povedlo. Na balvanu byl vytesán obraz nějaké bytosti s obrovitou hlavou a zuby. Podařilo se jim dopravit ho k Timoteovi domů a ten ho dlouho používal jako stůl. Když se pak s Timoteem seznámil italský cestovatel Estela Raimondi a navštívil jej doma, prohlédl si rytiny a pochopil, že je to vzácnost. Dnes je tento balvan považován za jeden z nejdůležitějších artefaktů první vrcholné kultury Chavínu.

Chrámy

Chavín bylo peruánské náboženské středisko nejvyspělejší civilizace předincké doby. Dodnes nás mohou udivovat schopnosti tehdejších obyvatel v oblasti architektury, keramiky, sochařství, hydrauliky i akustiky. Tajuplné pyramidové stavby daly vzniknout nejrůznějším teoriím, které vysvětlovaly účel stavby, které místní lidé říkají Hrad. Dnes převládá přesvědčení, že šlo o chrám, a říká se mu tak také Starý chrám.

V jedné z jeho chodeb je socha hrozivého boha z kamene. Monolit Lanzona je pět metrů vysoký, s impozantní tváří a vypoulenýma očima. Místní lidé mají opět pojmenování, říkají mu piják krve – ostatně nádoba nalezená poblíž naznačuje, že by opravdu mohl nějak souviset s obětinami.

Zdejšími monolity se zabýval maďarský badatel Tiberio Petro Leon, a prohlásil, že monolit představuje duchovní a nefyzický aspekt člověka. Rovněž v sobě spojuje tři prvky kosmické trilogie Chavínu – orla, hada a kočku. To prý byla obávaná božstva.

Lidé této kultury také věřili, že se šamani mohou změnit v jaguára a vládnout nadpřirozenou silou. Toho krom jiného dosahovali pomocí halucinogenních drog jako huacacachu nebo villca při tajných rituálech. A sochy zdobící chrám tuto proměnu kněží znázorňují.

Nový chrám v Chavínu je napodobeninou Starého chrámu – nebyl ale jeho náhradou, spíše rozšířením, a používal se již v době, kdy Starý chrám ještě fungoval. V jedné jeho části je Ochoz obětin, kde bylo mezi zvířecími kostmi nalezeno i mnoho kostí lidských.

Rozkvět této oblasti datujeme do let 900 až 200 př. Kr., pak začala chavínská civilizace mizet.