Mistr Theodorik – jeho obrazy jsou kulturní památkou nedozírné ceny

Mistr Theodorik - Sv. Matouš. Zdroj: www.commons.wikimedia.com

Malíř, který spojil gotickou tradici s novátorstvím. Zápisy v hradčanské městské knize o Mistru Theodorikovi mluví již od roku 1359 jako o císařském malíři. Prozrazují i to, že se stejně jako řada dalších malířů, kameníků, sochařů a zlatníků usadil blízko císařského paláce a tehdy rozestavěné katedrály sv. Víta.

Privilegovaný umělec

Mistr Theodorik si koupil dům na Hradčanech, kde v padesátých letech 14. století vznikla jakási malá umělecká kolonie. Můžeme předpokládat, že právě v těchto letech také namaloval cyklus deskových obrazů západořímských a byzantských císařů pro císařský palác a pracoval rovněž pro katedrálu.

O Theodorikovi se také ví, že byl představitelem pražského malířského cechu, do  naprosto mimořádného postavení ho ale dostalo ustanovení, podle něhož se stal svobodným, privilegovaným umělcem, členem mezinárodního malířského dvorního ateliéru. A tak se mohl kvůli budoucím dvorním zakázkám připojit k císařské korunovační jízdě do Itálie, která mu umožnila širší rozhled. Seznámil se tam samozřejmě s vynikajícími díly a osobně poznal mnoho italských malířů tehdejší doby. Když se pak dostavoval hrad Karlštejn, byla mu svěřena výzdoba.

Karlštejnská výzdoba

Za tuto práci, zejména v kapli sv. Kříže, do níž umístil 127 tabulových obrazů, mu císař Karel IV. daroval mořínský statek. Je to tak uvedeno v listině z dubna roku 1367. Na výzdobě kaple pracoval kolem roku 1365.

Na jednotlivých deskách karlštejnského souboru jsou kromě Bolestného Krista a Ukřižování vypodobněny polopostavy světců a světic, jejichž ostatky byly uchovávány přímo na Karlštejně. Theodorik zde spojil tradici s novátorstvím. Je to vidět, neboť nádherně namalovaní apoštolové a svatí jsou na gotiku až příliš realističtí. Přesto zůstal plošností a dekorativností pozadí věrný gotice. Vidíme ale velkoryse modelované hlavy s výraznýma očima nesvětsky masitými nosy. Tento téměř portrétní záměr při zobrazování světců, to bylo v gotice něco nevídaného.

Deskové obrazy pokrývají stěny kaple a okenní výklenky. Do rámů byly původně vloženy ostatky světců, které Karel IV. získal. Byly to tak vlastně zároveň také relikviáře.

Mistr Theodorik, zmiňovaný v historických pramenech jako Magister Theodoricus, svého panovníka přežil asi o tři roky. Těžiště jeho tvorby pro Karla IV. spadá do 50. a 60. let 14. století. Jeho dílo ale přežilo věky a ještě dnes má dost sil ovlivnit tvorbu našich i zahraničních umělců.