Jakých meteorologických jevů se máme bát a proč

Blesky, Rogl
Intenzivní bouřka s blesky, foto Šimon Rogl

Ačkoliv počasí přináší skvělou podívanou například na západy slunce, mraky nebo snad zasněženou krajinu, někdy i způsobuje škody a ohrožuje majetek nebo dokonce lidské životy. Na jaké meteorologické jevy bychom si podle meteoroložky Zuzany Peštové měli dávat pozor?

Peštová
Zuzana Peštová, meteoroložka

Bouřky

Jaké bouřky existují?

Jako bouřku meteorologové obecně označují soubor elektrických, optických a akustických jevů, které doprovázejí výskyt blesků. Existuje několik kritérií, podle kterých bouřky můžeme rozdělovat – jedním z nich je při jaké tzv. synoptické situaci bouřky vznikají. Rozlišujeme bouřky frontální a nefrontální. Ty frontální vznikají nejčastěji když naše území přechází studená nebo okluzní fronta. Výjimečně se vyskytují i během přechodu teplé fronty. Bouřky nefrontální pak vznikají zejména v situaci, kdy teplý vzduch stoupá vzhůru, v určité výšce pak dochází ke kondenzaci, následně vzniká bouřkový oblak. Lidově se tyto nefrontální bouřky označují jako bouřka z tepla.

Která bouřka je nejintenzivnější?

Supercela, Valian
Supercela, foto Lukáš Valian

Podle intenzity rozlišujeme u bouřek tzv. supercelu. Supercela je bouře, kterou zpravidla tvoří jedna výrazná buňka. Supercela je definovaná díky výskytu silného vzestupného proudu (anglicky updraft), který dosahuje rychlostí až 60 m/s, rotuje kolem své vertikální osy a běžně se proto označuje jako mezocyklona. Můžeme tedy zkráceně říkat, že se v supercele vyskytuje rotující mezocyklona. Kromě vzestupného proudu supercelu vpředu a vzadu tvoří sestupný proud a právě organizovaná struktura supercely může za její silné a často až nebezpečné projevy.

Čím se supercela liší od běžné bouřky?

Supercelu téměř vždy doprovází nebezpečné projevy počasí, tedy krupobití, prudký vítr nebo intenzivní srážky. Pro supercelu jsou navíc časté výskyty tromb nebo tornád. Místo desítek minut vydrží supercela aktivní až několik hodin.

Bouřka, Rogl
I takto vypadá bouřka, foto Šimon Rogl

Větry

Můžeme je také rozdělit podle intenzity?

Jistě. Větrná smršť je lidové označení prudkého zesílení větru, při kterém vítr napáchá nějaké škody. O smršti lidé mluví ať už se silný vítr vyskytoval v souvislosti s bouřkou, nebo s velkými rozdíly v atmosférickém tlaku. Následuje Vichřice Pro vichřici už meteorologie má přesnou definici – jedná se o 9. stupeň Beaufortovy stupnice, podle které při vichřici vítr dosahuje rychlostí 75–88 km/h, strhává tašky ze střechy, láme větve a například ničí komíny. Stupnice pak ale definuje ještě silnou nebo dokonce mohutnou vichřici, kdy rychlosti větru dosahují 102, resp. až 117 km/h. Silná vichřice vyvrací stromy, mohutná podle definice působí ,,rozsáhlé pustošení”. Naštěstí se ale na pevnině silná i mohutná vichřice objevují jen zřídka.

Co orkán? Skrývá se pod poetickým jménem devastující účinek?

Vítr, Peštová
Vítr, foto Zuzana Peštová

Orkán si můžeme pamatovat z letošního února, kdy do Česka dorazil orkán Sabine. Orkán je vítr, který dosahuje rychlostí přes 118 km/h. Je to dvanáctý, tedy nejvyšší, stupeň Beaufortovy stupnice. Z minulosti si můžeme pamatovat ještě například orkán Kirill nebo Herwart. Orkány dostávají svá jména podle tlakových níží, se kterými byl jejich výskyt spojen.

Vizuálně nejefektivnější z větrů je asi tornádo a tromba…

Ačkoliv lidé mívají pocit, že se tornáda vyskytují pouze v Americe, není tomu tak. Velmi výjimečně můžeme tornádo potkat i v České republice. Častější, ale i tak relativně vzácné, jsou tromby. Jsou roky, kdy jsme v ČR zaznamenali třeba 10 tromb. Tromba je přibližně vertikální vír v atmosféře, který může mít v průměru desítky centimetrů až stovky metrů. Vzniká pod bouřkovými oblaky a spouští se dolů – pokud se pak takováto tromba dotkne zemského povrchu a způsobí na něm škody, označujeme ji jako tornádo.

Hromy blesky, včetně těch kulových. Čeho se bát a co dělat, aby bylo nebezpečí co nejmenší?

Tak to je pomalu na samostatný článek co dělat a co naopak ne a v jakém prostředí. Osobně považuji za velmi důležité poskytnout alespoň stručný návod. Může zachránit zdraví i život. Hromů se bát nemusíme, protože ty jsou jen zvukovým doprovodem blesku. Před blesky je ale dobré mít se na pozoru, ať už nás bouřka zastihne v přírodě nebo ve městě.

Co dělat ve městě?

Zásah člověka bleskem ve městě je sice velmi ojedinělý, ale ne vyloučený. Bouřku navíc může doprovázet silný vítr nebo krupobití. Proto, pokud vás bouřka zastihne ve městě, radši se schovejte do nějaké budovy s hromosvodem – například do obchodního centra nebo kavárny, kde bouřku v klidu přečkáte.

Co dělat v přírodě?

Pokud předpověď hlásí výskyt bouřek, raději zbytečně nevycházejte ven a neplánujte dlouhé výlety. Pokud se ale v době bouřky nacházíte venku, zvažte, kde by bylo nejlepší se schovat. Obecně platí, že v hustém lese, nízkém porostu nebo v úzkém údolí je nebezpečí násobně menší. Při hledání vhodného úkrytu ale myslete také na to, že se při bouřce často vyskytuje silný vítr, silný déšť a někdy krupobití.

Jakou ochranu poskytuje auto?

Je možné se schovat také do auta – když necháte zavřená okna a dveře, plechová karoserie vás před bleskem ochrání. Je třeba ale opět myslet na silný vítr. Pokud pojedete, přizpůsobte rychlost a styl jízdy konkrétním podmínkám. Nejlepší je během bouřky zůstat na místě.

Kam se tedy rozhodně neschovávat?

Co se týče přírody, tak nebezpečný je především otevřený terén, vyvýšená místa, osamělé stromy a sloupy, okraj lesa, vodní plochy a jejich okolí včetně třeba potoků, podmáčená půda, malé jeskyně a převisy, nízké skály. Nebezpečí hrozí také ve stanu a v budovách bez hromosvodu nebo s narušenou statikou.

Co během bouřky nedělat?

Během bouřky se neopírejte o zdi či skalní stěny, neběhejte, neplavte, neplujte v loďkách a neprovozujte ani jiné vodní sporty. Podle hasičů by se lidé při bouřce měli vyvarovat i přenášení kovových předmětů, telefonování a používání jiných elektrických spotřebičů.

Co když vás bouřka zastihne na holé pláni?

Někdy nám naučené rady, kde se schovat, nepomohou, protože nás bouřka potkala na rozlehlé holé pláni, kde žádné místo k úkrytu není. Co dělat? Nepokračujte v chůzi a rozhodně se nesnažte z pláně utíkat. Pokud je vás víc, nezůstávejte ve skupině. Nelehejte si na zem – při bouřce na holém prostranství je nejbezpečnější sedět v podřepu s nohama i rukama u sebe. Čím budete mít končetiny dál od sebe, tím to bude nebezpečnější, protože mezi nimi bude větší tzv. potenciálový rozdíl. Proto je taky třeba pro krávy bouřka nebezpečnější než pro menší zvířata, která mají nohy blíž u sebe.

Kdy opustit úkryt?

Nejnebezpečnější je bouřka, když je vzdálena méně než 3 kilometry, ale hasiči doporučují v úkrytu zůstat, dokud bouřka nebude alespoň 10 km daleko.

Podle čeho to zjistit?

Při určování naší vzdálenosti od bouřky využíváme toho, že světlo je rychlejší než zvuk. Stačí počítat sekundy mezi bleskem a hromem, vydělit je třemi a tím získáme přibližně vzdálenost bouřky. Pokud tedy napočítáme třeba 21 sekund, je od nás bouřka přibližně 7 kilometrů.

Jaká je první pomoc při zásahu bleskem?

Pokud najdete někoho zasaženého bleskem, dbejte prvně o svoje bezpečí. Především aby byla bouřka již dost daleko nebo aby mohl být zasažený bez rizika přenesen na bezpečné místo. Neprodleně zavolejte odbornou pomoc a dále postupujte podle konkrétního stavu zasaženého. Přibližně ve třetině případů způsobí zásah bleskem srdeční zástavu, může dojít k zástavě dýchání a k šoku. K základní první pomoci tedy stačí resuscitace a protišoková opatření. Zásah blesku navíc člověku často způsobí popáleniny a někdy může dokonce začít hořet oblečení.

Déšť

Pokud se jedná o déšť spojený například s přechodem atmosférické fronty, je jeho předpověď numerickými modely poměrně přesná. Horší situace ale nastává s bouřkami, které doprovází intenzivní déšť. Umíme dopředu říct, že se budou vyskytovat bouřky a jestli budou silné, bohužel ale nevíme příliš dopředu ze které bouřky bude extrémně pršet ani kam se tato bouřka vydá. Proto během bouřkových situací počasí velmi pozorně sledujeme a ve spolupráci s pojišťovnami jejich klientům posíláme varování, pokud se k nim například nějaká silná bouřka blíží.