Mumie: Touha uchovat lidské tělo po smrti co nejvíce neporušené je tak stará jako lidstvo samo

Ilustrační obrázek. Zdroj: www.flickr.com

Nejstarší známá mumie nepochází z Egypta, jak bychom se mohli domnívat. V dnešním americkém státě Nevada našli badatelé zachovalé pozůstatky muže, který byl pohřben ve vyprahlé díře zhruba před 9400 lety.

Indiáni Chinchorro

Touha uchovat lidské tělo po smrti je tak stará jako lidstvo samo. Existovala v každé době a na všech kontinentech. Už indiáni Chinchorro, kteří žili mezi dnešními státy Chile a Peru, asi před 8000 lety, mumifikovali své mrtvé. Tělní dutiny mrtvoly vyprázdnili, kůži sejmuli, kosti usušili na slunci a složili části zpět dohromady. Halvu nakonec pokryli hliněnou maskou.

Egypt

Tato cesta mumifikace byla motivována většinou nábožensky a právě Egypťané ji přivedli k dokonalosti. Měli víru, že ten, jehož ostatky zůstanou neporušené co nejvíce, může na onom světě znova ožít. Mrtvé tělo tedy otevřeli, vyňali všechny orgány kromě srdce a preparovali je jednotlivě. Mozek uvolnili buď pomocí louhu, častěji byl ale odstraněn nosem za pomoci ohnutých kovových háčků. Vyprázdněné tělo pak dezinfikovali, odvodnili natronem, vycpali tělní dutinu hlínou, pískem a suchými lišejníky a pak už bandážovali plátěnými obvazy.

Tato procedura byla finančně velmi náročná. Obyčejní lidé na to většinou neměli – vystačit si museli s levnější variantou s kratší dobou trvanlivosti.

Luxusní konzervace se samozřejmě prováděli v případě faraonů nebo jejich příbuzných. Máme tak k dispozici mumie, které jsou zachovalé jako kupříkladu faraon Džóser, jehož pozůstatky přetrvaly 4700 let.

Na Filipínách i jinde

U Ibalajů na Filipínách začala mumifikace kmenových knížat dokonce ještě před smrtí. Umírajícímu byl vpravován do těla lák a mrtvolu poté sušili přivázanou na stole nad malým ohněm. Některé stále dochované mumie Ibalajů jsou staré i 900 let.

Také v Tibetu, Japonsku či Indii se pracovalo na technikách, jak zachovat světské či duchovní vůdce a i zde se stále zdokonalovali.

V Evropě se zase církevní představitelé příležitostně starali o zachování tělesných pozůstatků svatých.

Lenin

Rusové po Leninově smrti zvolili místo sušení chlazení. Dva měsíce vystavili mrtvolu revolucionáře minus 30 stupňům – při takové teplotě prý zastaví většina mikroorganismů svou rozkladnou činnost. Pak následovalo chemické ošetření. Přitom se celá procedura neustále dodatečně vylepšovala.

Amerika

V Americe vyvíjely firmy zmrazovací metodu především z komerčních důvodů. V Kalifornii se asi před padesáti lety nechal zmrazit první člověk a následovali jej další lidé. Někteří z nich doufali, že se jednoho dne, až to výzkum umožní, vrátí k životu. Několik jich ovšem již muselo být pohřbeno, neboť jejich firmy zbankrotovaly.