Na hurikán s atomovkou?

cyklona
Pohled z vesmíru na tropickou cyklonu. Foto Pixbay

Možná bizarní představa, ale také otázka, kterou každoročně musí zodpovídat i seriózní instituce. Zeptali jsme se proto ještě jednou meteoroložky Zuzany Peštové z Meteopressu.

Kde hurikány způsobují největší škody?

Budeme se bavit o počasí především o Americe. Přibližně od června do konce listopadu trvá každoročně v severním Atlantiku hurikánová sezóna. V roce 2018 se zde vyskytlo 8 hurikánů a celkové škody přesáhly 50 miliard dolarů. Hurikánová sezóna o rok dřív byla ještě ničivější – 10 hurikánů, z nichž 6 bylo velmi silných, způsobilo nejvyšší škody v historii – přes 294 miliard dolarů.

Hoďte na hurikán jadernou bombu

Kvůli tomu, jak obrovské škody hurikány v Americe způsobují, mnoho lidí přemýšlí o tom, jak by se takový hurikán dal zničit. Jednou z nejčastějších otázek, kterou v souvislosti s ničením hurikánů dostává americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) je: Proč nemůžeme hurikán zničit atomovou bombou?

Ilustrační obrázek výbuchu vodíkové pumy. Foto: Pixbay

Radioaktivita a nebezpečný spad

První problém s jadernými bombami jsou nebezpečné radioaktivní částice, které po svém výbuchu bomby zanechají ve vzduchu. Pokud bychom tedy chtěli zkoušet ničit hurikán jadernou bombou, je třeba uvažovat kam se tento vzniklý jaderný spad bude po výbuchu přesouvat. Na obou stranách rovníku vane totiž pasátové proudění, jehož převažující směr je z východu na západ. Právě toto proudění hurikány unáší k západu k pevnině a toto proudění by tak na pevninu odneslo i radioaktivní spad z jaderné bomby, kterou bychom nechali vybuchnout nad mořem v místě hurikánu. Radioaktivní spad by pak na pevnině napáchal mnohem horší škody než samotný hurikán. Zatímco škody po hurikánu se dají relativně rychle opravit, radioaktivní látky by přírodu a lidské zdraví na místě mohly ovlivňovat klidně desítky let a pravděpodobně by způsobily mnohem více obětí na životech a dlouhodobých zdravotních problémů než původní hurikán.

Obrovské množství energie

Pokud odhlédneme od problému s radioaktivním spadem, hlavní problém ničení hurikánů jadernými bombami by bylo množství energie potřebné k přemožení obrovské energie hurikánu. Hurikán svou energii získává díky teplému moři, nad kterým vzniká silný výpar. Když se pak vodní pára přemění na oblačnost, uvolní se velké množství energie. Tím se zahřívá okolní vzduch, který stoupá a dále posiluje tvorbu hurikánu. Celkové množství uvolňující se tepelné energie odpovídá tomu, jako by v hurikánu každých 20 minut vybuchla jaderná bomba o síle 10 megatun.

oko hurikánu
Pohled z vesmíru na tak zvané oko hurikánu. Foto: Pixbay

Souboj titánů

I pokud bychom jadernými bombami zvládli tuto energii přeprat, naše problémy by tím neskončily. S každým výbuchem bomby by vznikla obrovská tlaková vlna, která by se rychlostí o něco větší než rychlost zvuku šířila z místa výbuchu a mohla by způsobit škody na majetku i na životním prostředí. Výbuch ani následná tlaková vlna by navíc nezměnily hodnoty atmosférického tlaku uprostřed hurikánu. Pro názornost bychom pro zeslabení hurikánu z pětky na dvojku potřebovali přesunout půl miliardy tun vzduchu. Pokud bychom měli preventivně ničit vše, z čeho by mohl vzniknout hurikán, bylo by to velmi nákladné a navíc by se vždy vyskytly další výše popsané problémy.