Přerov chce vystěhovat nepřizpůsobivé, rozšiřuje bezdoplatkové zóny

PŘEROV – Město Přerov aktivně řeší problémy s nepřizpůsobivými občany, kteří bydlí na „profláknutých“ adresách a svým chováním znepříjemňují život celému okolí. Zavedení dalších bezdoplatkových zón má zamezit snižování hodnoty nemovitostí, jemuž okolí neukázněných nájemníků podléhá.

Je to přesně rok, kdy v Přerově vygradovaly problémy mezi komunitou olašských Romů, u jejichž ostrých hádek opakovaně zasahovali policisté. Jedna z problémových rodin, žijící v Bratrské ulici, znepříjemnila na dlouhé měsíce život usedlíkům z dané lokality. Stěžovali si nejen na potyčky romských klanů, ale i na jejich agresivitu, vyhazování odpadků z oken, poházené injekční stříkačky, nepořádek.

Nájemníci poukazovali i na to, že jejich byty kvůli problematickým sousedům ztrácejí na hodnotě. Rodina olašských Romů se z domu i na popud zástupců města sice vystěhovala, ale strach z obsazení novými nájemníky zůstal. „Jednali jsme jak s majiteli bytu, tak se společenstvím vlastníků, které mělo zájem na tom, aby se dům dostal na seznam bezdoplatkových zón a nemohli se tam nastěhovat další potížisté, kteří na bydlení čerpají doplatek od státu. Protože v domě opakovaně zasahovala u nejrůznějších výtržností policie, cesta k opatření obecné povahy tak byla otevřena,“ vysvětlil náměstek přerovského primátora, Petr Kouba.

Staňte se členy FB skupiny Život v Olomouckém kraji a žádná zpráva vám neunikne.  Zpravodajství o nákaze koronavirem přinášíme ve speciálu Koronavirus on-line

Veřejná vyhláška, která je už v platnosti, byla vydána na jeden objekt se třemi adresami: Bratrská 38, 40 a 42. „Další dům, který by mohl být zapovězen lidem, pobírajícím příspěvky na bydlení, má adresu Žerotínovo náměstí 22. Nemovitost stojí v centru města, v těsném sousedství Úřadu práce. Patří soukromému majiteli a ten tu ubytovává lidi, kteří ve velké míře narušují občanské soužití, zneužívají návykové látky, dostávají se do křížku se zákonem,“ sdělila tisková mluvčí radnice Lenka Chalupová.

Městská policie i tu musela v posledních třech letech opakovaně zasahovat, oblast monitorovali i asistenti prevence kriminality, navštěvoval ji terénní pracovník z odboru sociálních věcí magistrátu. Veškeré domluvy se ale míjely účinkem. „Nestěžovali si jen nájemníci z blízkých domů, ale i z Pracovního úřadu. V rámci represe je řešení situace velmi obtížné, jelikož jsou obyvatelé v drtivé většině na různých sociálních dávkách a není možno z nich případnou pokutu vymoci. Preventivní působení se míjí účinkem,“ uvedl ředitel Městské policie Přerov Omar Teriaki.

Radním už došla s problémovým domem trpělivost a požádali magistrát o vydání opatření obecné povahy, které se má týkat jen jedné adresy, nikoliv celého Žerotínova náměstí. Rozhodnutí by mělo padnout do konce září. „Konkrétní opatření cílí jednoznačně na dům, jehož nájemníci trvale narušují dobré sousedské vztahy a snižují kvalitu bydlení v jinak atraktivní a klidné lokalitě uprostřed města. Ambicí je do budoucna zlepšit situaci v takzvaném domě hrůzy, potažmo na celém náměstí,“ řekl náměstek Petr Kouba.

Město Přerov má už několik bezdoplatkových zón, prostřednictvím nichž se brání přílivu potenciálních potížistů z řad sociálně slabých. Začátkem roku 2018 se dostala do této zóny takřka celá přednádražní čtvrť, čítající ulice Husova, Kojetínská, Škodova, Tovačovská a Tovární – a opatření mířilo i do Dluhonské ulice, která byla pověstná ubytovnami.  Vloni se zóny rozšířily až do centra Přerova, které se v posledních letech potýká s nepřizpůsobivými lidmi, žijícími v pronajatých bytech. Nařízení zasáhlo Masarykovo náměstí a ulice Kratochvílovu, Wilsonovu a část Palackého.