Co dělat, aby vás venku nezasáhl blesk? Méně známá pravidla, která vám mohou zachránit život

Léto je nejen obdobím výletů a dovolených, ale také obdobím bouřek. Není nic překvapivého, že svítící slunce je na obloze vzápětí vystřídáno hromy a blesky. Ty nám zajisté poskytnou působivou podívanou, pokud ovšem hrom neudeří v naší blízkosti. Pak se začneme bát a uvažovat, co se má vlastně za bouřky správně dělat či naopak nedělat.

Klasické rady typu, neukrývat se pod osamoceným stromem, většinou všichni známe. Podívejme se tedy na rady méně známé, přesto vysoce užitečné. Vždyť bouřkových dnů je v roce přibližně 25 až 40, tedy jeden celý měsíc.

Otevřené prostranství

Být v přírodě za bouřky je opravdu velmi riskantní. Ne vždy je ale v dosahu místo, které by vás ochránilo. Pak nezbývá nic jiného, než se řídit následujícími pokyny:

  • Zaujměte skrčenou pozici. Zejména pokud jste vyčnívajícím bodem v otevřené krajině, musíte se snížit. Nejlépe je schoulit se (včetně hlavy a rukou) do podřepu a rukama chránit uši a hlavu.
  • Nohy mějte co nejvíce u sebe. Budete tak minimalizovat tzv. potenciálový rozdíl neboli krokové napětí v případě úderu blesku.
  • Na zem si nikdy nelehejte! Pokud by blesk udeřil ve vaší blízkosti, je větší pravděpodobnost, že by ležící tělo zasáhl tzv. napěťový trychtýř šířící se do stran.
  • Nemějte u sebe žádné kovové předměty. Takže se zbavte deštníku nebo trekových holí. Obsahují totiž kovové součásti.
  • Nebuďte ve skupince. Doporučuje se odstup minimálně 5 metrů. Takže žádné tisknutí se zády k sobě.
  • Gumáky ani sezení na karimatce vás neochrání. Úder blesku má napětí několika tisíc voltů, proto dle odborníků tato malá izolační opatření nepomohou.

Co venku nedělat

  • Neběhejte. Nejde o to, že pomalý pohyb je bezpečnější než pohyb rychlý, ale jde o velikost kroků. Při běhu děláte delší krok, takže vzniká větší krokové napětí. Takže klidně utíkejte do úkrytu, ale co nejmenšími krůčky.
  • Pokud možno nebuďte mokří. Voda je vodivá, proto blesk projde skrze vaše mokré tělo s menším odporem, tedy snáze, takže může napáchat větší škody.
  • Neschovávejte se ve skalách a neopírejte se o ně. Skály (včetně jeskyň a převisů) jsou vlhké, takže vodivé.
  • Nezdržujte se v blízkosti potoků, řek a na podmáčené půdě. Opět otázka vodivosti.

Zvířata a krokové napětí

Z hlediska krokového napětí je bouřka mnohem více nebezpečná pro větší zvířata než pro malá. Malá totiž mají více nohy u sebe. Porovnejte třeba koně, německého ovčáka a kočku. Nejhůře na tom bude v tomto případě právě kůň. Krokové napětí vznikne nejen při úderu bleskem, ale také když třeba spadne na zem neizolovaný vodič vysokého napětí.

Jak daleko je bouřka?

Bouřka vás nejvíce ohrožuje přibližně do vzdálenosti tří kilometrů. Orientačně pomůže jednoduchý výpočtem. Rychlost zvuku je 340 m/s, což je přibližně 1 km za tři sekundy. Od chvíle, kdy uvidíte blesk, počítáte za jak dlouho uslyšíte hrom. Daný údaj vydělíte třemi a máte vzdálenost v kilometrech. Takže pokud jste napočítali do tří, bouřka je od vás jen jeden kilometr a to není dobré znamení. Neměli byste opouštět úkryt. Pokud jste napočítali do devíti, bouřka je právě na hranici zvýšeného rizika tří kilometrů. Opustit úkryt se doporučuje, až napočítáte do 30, tj. bouřka bude 10 km od vás.

Dále na našem webu:

Pro pojišťovny není blesk jako blesk. Na co si dát pozor v pojistné smlouvě