KORONAVIRUS: Nárůst nově nakažených brzdí, je přesto namístě obávat se podobného podzimního scénáře jako loni?

Zdroj: Pixabay

Česko – Zatímco v posledních týdnech počty nově nakažených koronavirem mírně, ale setrvale rostly, v posledních dvou dnech data naznačují zpomalení šíření epidemie. Ve středu tak přibylo 227 nových případů onemocnění a včera 263, což jsou hodnoty, které jsou v obou případech nižší než ve stejné dny minulý týden. Podobně se snížilo také reprodukční číslo, a to z prozatím nejvyšší hodnoty 1,45 na 1,31. Navzdory šířící se významně nakažlivější mutaci delta (která již podle odborníků v Česku velmi brzy převládne) klesají také počty těch, kdo jsou v důsledku nákazy koronavirem hospitalizováni.

Stěžejním ukazatelem, který je aktuálně zásadní pro řízení opatření, je incidence – tedy počty nakažených v přepočtu na 100 tisíc obyvatel. Tato hodnota v poslední době rostla, v úterý se ale zastavila na hodnotě 15/100 tis. Je také namístě zdůraznit, že snížení počtů nově pozitivních nijak nesouvisí např. s nižším počtem provedených testů – ba naopak, ve srovnání s minulým týdnem jich bylo provedeno v oba porovnávané dny více. Podle šéfa Ústavu pro zdravotnické informace a statistiku, Ladislava Duška, je pak možné tvrdit, že epidemie nemá vzestupný trend, ačkoliv pouhé dva dny ještě nijak vypovídající hodnotu nemají – a je třeba počkat si na data za celý týden. „Sedmidenní trend nám zatím říká, že se vlastně nic nemění. Nákaza nezmizela, osciluje na zvýšených hodnotách, šíří se mezi mladými lidmi a mírně narůstá – především v Praze a přilehlých okresech Středočeského kraje,“ shrnul. Právě v Praze se již týdenní incidence pohybuje za hranicí 40 případů na 100 tis. obyvatel, podobná je pak situace také na Plzeňsku, kde je týdenní incidenční číslo na hodnotě 37.

Podzimní déjà vu?

Aktuálně by se tak dalo říci, že díky poměrně rozvolněným opatřením je v Česku v běhu léto v plném proudu a lidé si konečně užívají relativní volnosti. Bude to opět základ pro „podzimní problém“ jako loni? Podle odborníků nikoliv. Např. podle názoru epidemiologa Rastislava Maďara je nepravděpodobné, že by se mohla situace opakovat – minimálně pokud nevznikne nějaká významně odlišná varianta koronaviru.

Klíčovým faktorem, který zcela mění „pravidla hry“, je totiž určitá odolnost populace vůči nákaze – ať už díky prodělání onemocnění a získání protilátek nebo i díky postupující proočkovanosti (nemluvě o tom, že aktuálně se také testuje až šestkrát více než loni ve stejnou dobu). A přesně to dokazuje i již zmiňovaný fakt, že navzdory stabilním přírůstkům nově nakažených se nijak nenavyšují počty těch, kdo by s vážným průběhem museli vyhledat péči lékařů v nemocnicích. Vedle toho si i politická reprezentace uvědomuje rizika, která ze současného stavu plynou, a tak posiluje kampaň na podporu očkování. Očkovací týmy již vyrazily do terénu např. i do vyloučených oblastí, postupně jsou také otevírána očkovací centra, kde není třeba se předem registrovat (aktuálně fungují jen v Praze, příští týden však budou do provozu uvedena také v Brně a Ostravě). Aby bylo možné hovořit o určité kolektivní imunitě, muselo by však být naočkováno více jak 70 % populace – k tomuto číslu má však Česko daleko, ukončenou vakcinaci má totiž aktuálně necelých 40 % populace. Stále je tedy ještě na čem pracovat…