Není cukr jako cukr. Jak se vyznat v údajích o sacharidech na obalech potravin

Ilustrační foto. Pixabay, free image.

Mnoho lidí má za to, že sacharidy se rovnají obyčejný cukr. Bílý cukr je sice sacharid, ale opačně to již neplatí. Zdaleka ne každý sacharid je klasickým cukrem. Navíc obaly výrobků často uvádějí hned dva údaje, a to „sacharidy“ a „z toho cukry“. Jak se v těchto informacích vyznat? A proč jsou důležité, pokud chcete dbát nejen o svou postavu, ale i o své zdraví?

Sacharidy vs. cukry

Označení „sacharidy“ je odvozeno z latinského výrazu saccharum, což znamená cukr. Jenže není cukr jako cukr. Sacharidy je obecné označení pro všechny cukry, které přijímáme v potravě. Nejedná se pouze o onen klasický bílý cukr, který máme v cukřence a kterým sladíme. Ten je pouze jednou z podmnožin všech sacharidů.

Mono, oligo a poly

Podle počtu molekul se sacharidy dělí do tří skupin:

  • monosacharidy – obsahují pouze jednu molekulu cukru, např. glukóza (hroznový cukr) nebo fruktóza (ovocný cukr);
  • oligosacharidy – obsahují 2 až 10 molekul cukru, např. sacharóza (klasický stolní cukr);
  • polysacharidy– obsahují minimálně 11 molekul až statisíce molekul cukru.

Uvedené odborné dělení sacharidů slouží pouze pro ilustraci. K běžnému životu úplně stačí vědět, že sacharidy (tedy cukry obecně) dělíme na jednoduché a složité, tzv. komplexní.

Jednoduché sacharidy – sladké a rychlé

Jednoduché sacharidy mají sladkou chuť. Jsou tvořeny jednou nebo dvěma molekulami cukru, takže jejich trávení probíhá rychle. Díky tomu jsou rychlým zdrojem energie.  Obsahuje je zmíněný bílý cukr, med, šťávy, čokolády, sladkosti a další. V přirozené formě se vyskytují hlavně v ovoci a některé zelenině. Podáváte-li nějaký náročný fyzický či duševní výkon, jsou to právě nejrůznější sladké nápoje, tyčinky a čokolády, které vám bleskově dodají potřebný přísun energie. Ta však také poměrně rychle vyprchá, dostaví se hlad a chuť nejlépe zase na něco sladkého. Když jíte příliš jednoduchých cukrů, tělo musí zvýšit produkci hormonu inzulinu, což není dobré, pokud máte např. sklony k cukrovce. Také hrozí, že přijaté cukry se uloží do tukových zásob, pokud je nespálíte prostřednictvím přiměřené tělesné aktivity.

Klasický cukr

Klasický bílý cukr, kterým většina lidí sladí, spadá do kategorie jednoduchých sacharidů. Jedná se v podstatě o nejběžnější disacharid. Tedy cukr skládající se ze dvou molekul, a to jedné molekuly glukózy a jedné molekuly fruktózy. Nejčastěji se vyrábí z cukrové třtiny nebo cukrové řepy. Do této skupiny patří také třtinový hnědý cukr.

Komplexní sacharidy – nesladké a pomalé

Složité sacharidy jsou naopak tvořeny větším množstvím molekul, takže díky jejich složitější struktuře probíhá jejich trávení a vstřebávání déle. Zasytí vás tedy na delší dobu a vy pak nemáme potřebu vyplenit lednici. Na rozdíl od jednoduchých sacharidů jejich trávení nezpůsobuje tak velké výkyvy glykemické křivky, tělo tedy není nuceno k nárazové produkci inzulínu. Složité sacharidy jsou například v chlebu, pečivu, rýži, těstovinách, cereáliích či luštěninách. Nemají typicky sladkou chuť. Snadno se tedy stane, že sníte potravinu, která není vůbec sladká, přesto je však plná sacharidů. Komplexní sacharidy si musí hlídat zejména diabetici, avšak přehánět s nimi by to neměl nikdo. Na druhé straně se naše tělo bez jejich rozumného množství neobejde.

Kategorie „z toho cukry“

Údaj „sacharidy“ na etiketě výrobku hovoří o celkovém množství sacharidů většinou ve 100 g daného výrobku. Kategorie „z toho cukry“ označuje všechny monosacharidy a disacharidy obsažené ve 100 g výrobku. Jedná se tedy o jednoduché cukry, tzv. rychlé cukry (glukózu, fruktózu, sacharózu či laktózu), které je potřeba konzumovat opravdu s rozvahou.

Dále na našem webu:

Přímý vztah stravy a zdraví. Co věda prokázala, ale v ordinacích vás na to většinou neupozorní