KORONAVIRUS: Uznávání protilátek opět tématem, podporuje jej Babiš i Hamáček. Otázkou je znovu i 3. dávka očkování

Zdroj: Pixabay

Česko – K prokázání bezinfekčnosti aktuálně v Česku slouží buď potvrzení o absolvovaném (kompletním) očkování, negativní výsledek testu na koronavirus nebo doklad o prodělání onemocnění v uplynulých 180 dnech. Stále častěji se ale diskutuje také o možnosti, aby byly uznávány i prokázané protilátky. Tuto variantu již podpořil ministr vnitra Hamáček, premiér Babiš pak chce téma projednat nejpozději do konce srpna. A dalším tématem opět bude podávání třetí dávky vakcíny proti koronaviru…

Protilátky jako další „důkaz“ bezinfekčnosti

Babiš o možnosti doložit bezinfekčnost také mírou protilátek v těle hovořil včera ve svém pravidelném pořadu – a oznámil, že vláda by měla vydat definitivní stanovisko nejpozději do konce srpna. Právě do té doby by měla být zhotovena také klinická studie ve dvojici krajů (Moravskoslezském a Ústeckém) a měl by se konat také tzv. odborný kulatý stůl, kde by měli o problematice debatovat specialisté. Babišův záměr pak podpořil mj. i ministr vnitra Jan Hamáček. „Já bych to podpořil. Je pravda, že lidé, kteří prodělali covid, mají většinou vysoké číslo protilátek,“ uvedl s tím, že protilátky by měly být další možností, která by mohla být využita jako východisko z jinak zavedených omezení pro ty, kteří žádným jiným způsobem svou bezinfekčnost neprokážou. Po podobném kroku přitom již delší dobu volá také opozice.

Kromě toho chce ale Babiš také rozhodnout o podávání třetí dávky vakcíny, což je téma, k němuž aktuálně nepanuje (a to nejen v rámci České republiky) jednoznačné stanovisko. Mnozí ale poukazují na to, že minimálně senioři a příp. i lidé s oslabenou imunitou by raději měli být přeočkováni, aby se míra jejich ochrany před virem zvýšila. „Musíme do konce srpna rozhodnout, jak to bude s přeočkováním a jak to bude s uznáváním a neuznáváním protilátek. Zatím to má jen Rakousko,“ uvedl přímo premiér – a sám také rozpolcenost odborné veřejnosti přiznal. Ovšem poukázal i na to, že některé studie již upozorňují na pokles protilátek u seniorů očkovaných cca před pěti až šesti měsíci a naopak na jejich poměrně vysokou hladinu v případě těch seniorů, kteří covid-19 přímo prodělali.

Podle Babiše by v případě, že by se vláda na uznávání protilátek nakonec shodla, mohlo dojít také ke stimulaci zájmu o očkování – a to pokud by lidé zjistili, že protilátek mají málo a před nákazou a příp. závažným průběhem onemocnění nejsou nijak chráněni. Faktem přitom je, že zájem o očkování v posledních týdnech napříč českou populací klesá a kolektivní imunita, v níž tolik někteří doufali, se zdá být poměrně vzdálená.

Počty očkovaných v Česku

Největší podíl těch, kdo za sebou mají alespoň jednu dávku očkování, hlásí v Česku velká města. Právě v nich je naočkováno již cca 64 % populace ve věku 16+. Menší zájem o vakcinaci je naopak v malých obcích a také v pohraničí, což může mj. souviset také s horší dostupností očkovacích center. Nejvíce se tento problém týká obcí v krajích Olomouckém a Moravskoslezském, kde (podobně jako v dalších lokalitách v Česku) již kraj do terénu vysílá také mobilní očkovací týmy, jež mají tento problém vyřešit.

Zájem o očkování v Česku ale klesá dlouhodobě, minulý týden byla první dávka v průměru denně podávána méně jak 20 tisícům lidí. K dosažení hojně zmiňované kolektivní imunity by přitom bylo třeba naočkovat ještě cca 1 750 000 osob. Aktuálním tempem (a pokud by zájem o očkování dále neklesal) by kýženého stavu mohlo být dosaženo až za více jak 3 měsíce.