Nero – šílený císař se nikdy nezbavil nálepky matkovraha

Nero. Zdroj: www.commons.wikimedia.org

Římský císař Nero vládl mezi lety 54 až 68 po Kr. Je obecně považován za nestvůru v lidské podobě, on sám však své činy považoval za vydařené, jak se zdá – to samé platilo i o vraždě vlastní matky.

První pokus o vraždu

První pokus o odstranění Neronovy matky Agrippiny nevyšel, a to navzdory rafinovaně promyšlenému plánu. Druhý pokus již vyšel a badatelům se podařilo díky pečlivému studiu starověkých pramenů průběh vraždy stejně pečlivě zrekonstruovat.

Plán se začal připravovat někdy na počátku března roku 59. Dýka jako nástroj vraždy se císaři zdála jako příliš hrubý způsob a podání jedu u císařské tabule se mu zdálo zase příliš riskantní – Agrippina ostatně užívala léky proti všemožným jedům. S nápadem ale přišel Neronův poradce Anicetus. Ten navrhl postavit loď vybavenou jednoduchým technickým zařízením, které by na širém moři způsobilo nehodu.

Jak ale císařovnu na připravenou loď nalákat? Vhodnou příležitostí měly být tradiční náboženské oslavy v mořských lázních Baiae v Neapolském zálivu. Nero matku pozval, aby tam přijela za ním. Agrippina připlula vlastní lodí a společně se vydali do města Bauli na hostinu. Na zpáteční cestu syn matku doprovodil k oné speciálně upravené lodi s tím, že loď, na níž připlula, měla kolizi s jiným plavidlem. Nero se poté vrátil do své vily a čekal na zprávu o matčině “nešťastné” smrti.

Anicetus totiž nechal zatížit olovem střechu její kabiny a ta se zanedlouho zhroutila. Lehce zraněné Agrippině se však podařilo z trosek vylézt. Pochopitelně si uvědomila, že unikla ze spárů smrti jen o vlásek a začala podezírat syna. S tím se však prý nikomu nesvěřila.

Druhý pokus

Složitý plán nevyšel, Nero musel přijít na jiný způsob. Neměla to již být “nehoda”, ale zinscenovaná sebevražda, kterou před veřejností chtěl vysvětlit jako císařovnino pokání za odhalený plán na jeho vraždu. Nero poslal do Agrippininy vily vražedné komando s rozkazem, že ji mají zabít – tak, aby to vypadalo jako sebevražda.

Příslušníci komanda prý vnikli do její ložnice a Agrippina na malou chvíli zadoufala, že Nero k ní poslal své muže z jiného důvodu, do poslední chvíle totiž nevěřila, že by ji syn, jemuž se o pět let dříve tolik zasloužila o zvolení císařem, chtěl doopravdy nechat zabít. Vrazi ale obstoupili její lůžko a jeden tasil meč. Agrippina si roztrhla šaty a s výkřikem: “Sem mě bodni!” odhalila lůno. Vrazi ji nakonec nechali vykrvácet. Podle jednoho antického historika chtěla svými posledními slovy říct: “…protože odtud vzešel Nero!”

Agrippina

Agrippina zemřela ve svých 43 letech v březnu roku 59. Nero své matce vděčil za mnohé. Nelitovala ničeho, aby mu zajistila co nejlepší postavení, dokonce se kvůli tomu provdala za tehdejšího císaře Claudia, jehož přiměla, aby jejího synka Nerona adoptoval. Claudius zemřel o pět let později po požití hub, které mu sloužící podali na Agrippinin příkaz, a po jeho smrti byl císařem korunován právě Nero.

Proč ji tedy nechal zavraždit? V prvních letech vlády mu přece byla velkou oporou! Odpovědí je zřejmě Neronův duševní stav i charakter. Vyčítala mu, že se nechává veřejně oslavovat, podle Nerona měla přílišnou moc, takže jejich vztah postupně ochládal a Nero dospěl k názoru, že si může dělat, co chce, a tak se jí zbavil.

Agrippina se nedočkala ani císařského pohřbu, Nero se bál, že by jí lidé vyjadřovali sympatie, proto nechal matku uložit do jednoduchého hrobu. Později jí její sloužící vykopali nový hrob a vztyčili nad ním jednoduchý náhrobek.

Matkovrah si proti sobě nakonec poštval senát i armádu a 9. června 68 spáchal sebevraždu.