S novou kariérou může člověk začít kdykoli

Anna Dumont, ředitelka odboru integrace na trh práce Ministerstva práce a sociálních věcí

Změna pracovní pozice či zaměstnání patří v životě člověka k největším mezníkům a řada lidí tyto změny odmítá. Obvykle to totiž s sebou nese nutnost dalšího vzdělávání a nové kvalifikace, a ne každý je připravený vzdělávat se i v dospělosti. Od roku 2007 proto v České republice funguje Národní poradenské fórum, které seskupuje subjekty působící v oblasti kariérového poradenství a je poradním orgánem Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a Ministerstva práce a sociálních věcí ČR (MPSV). V čele fóra je nyní Anna Dumont, ředitelka odboru integrace na trh práce Ministerstva práce a sociálních věcí.

Jaká je funkce Národního poradenského fóra, v jehož čele teď stojíte? Jak může pomáhat běžnému zaměstnanci?

Posláním Národního poradenského fóra je podpora rozvoje a kvality poradenských služeb pro volbu vzdělávací cesty a povolání, uplatnění na trhu práce a pro celoživotní profesní rozvoj. Znamená to, že se vyjadřujeme ke klíčovým otázkám v oblasti kariérového poradenství, které je významným nástrojem státní politiky zaměstnanosti. Zaměřujeme se na řešení otázek souvisejících s volbou a změnou povolání, změnou kvalifikace, s problémy při ztrátě a znovuzískání zaměstnání. V resortu školství se orientujeme na poradenskou činnost vůči žákům a studentům, případně jejich rodičům, a řešíme otázky, se kterými se děti a mládež potýkají v průběhu studia, při úvahách o změně či výběru dalšího vzdělávání i při profesní orientaci a v rámci jejich přípravy ke vstupu na trh práce.

Národní poradenské fórum sdružuje více než 20 organizací, které primárně pracují na zlepšení systému kariérového poradenství. To musí být dostupné pro každého. Bezplatně ho poskytuje jak nezaměstnaným, tak i zaměstnancům Úřad práce České republiky nejen v oblasti změny zaměstnání, ale i za účelem zvýšení kvalifikace. Poradci Informačního a poradenského střediska pro volbu a změnu povolání pomohou i s výběrem vhodného studijního programu. Běžný zaměstnanec také může řešit i problémy v osobním či rodinném životě, které mohou ovlivňovat jeho profesní kariéru. Podle povahy problému se může obrátit na subjekty či organizace, které se na daný problém specializují. Tato zařízení prezentují zaměření a dostupnost svých služeb zejména prostřednictvím internetu.

Jak moc je v současné době důležité kariérové poradenství, případně kdo je obvykle klientem těchto služeb?

Klientem může být v podstatě kdokoli. Jedinec v roli žáka, studenta, rodiče, zaměstnance, nezaměstnaného, osoby samostatně výdělečně činné. Stejně tak může požadovat kariérové informace jakákoli organizace, vzdělávací zařízení či jiný subjekt.

Aktuální trendy ve společnosti a na trhu práce vyžadují odpovídající reflexi ve vzdělávání, sociální oblasti i v politice zaměstnanosti. Kariérové poradenství je nástrojem, který může člověka připravit na tyto změny a umožnit mu využití jeho potenciálu a uplatnění ve společnosti. Přispívá k rozvoji sebepoznání a lepší informovanosti jedinců, a tím i k efektivnějšímu rozhodování týkajícího se práce. Současně také chrání ekonomiku a trhy: lidé neopouštějí vzdělávání, volná pracovní místa zaplňují kvalifikovaní pracovníci a často je motivací pro ty, kteří už hledání práce vzdali. Všechny tyto efekty pak vedou ke zvýšení hospodářského rozvoje, produktivity a konkurenceschopnosti a ke snížení míry nezaměstnanosti a souvisejících sociálních problémů.

Mění se v posledních letech, nebo s ohledem na uplynulý koronavirový rok, požadavky zaměstnavatelů na vzdělávání lidí?

Pokud budeme vycházet ze struktury rekvalifikací poskytovaných v resortu práce a sociálních věcí, pak lze konstatovat, že se v průběhu posledních pěti let požadavky zaměstnavatelů na vzdělávání lidí zásadním způsobem nemění, a to ani v posledním roce. Rekvalifikace se vždy přizpůsobovaly požadavkům trhu práce a struktuře volných pracovních míst. Úřad práce na základě poptávky zaměstnavatelů i uchazečů v posledních pěti letech nejčastěji realizoval rekvalifikační kurzy ke zvýšení počítačové gramotnosti a získání specializovaných počítačových dovedností, dále kurzy pro pracovníky v sociálních službách, kurzy účetnictví, kurzy vedoucí k získání řidičských oprávnění a kurzy pro získání svářečských, strojnických a jiných odborných průkazů. Z našich zkušeností víme, že firmy mají stále zájem o vzdělávání svých zaměstnanců. Z principu firmy u svých zaměstnanců investují do vzdělávání, které se dá následně uplatnit v jejich činnosti.

Je i u nás běžné, že jsou lidé ochotni cestovat, nebo se stěhovat za prací?

Cesty za prací už část lidí bere jako běžnou součást života. Mnozí za prací buď dojíždí, nebo jsou ochotni se i přestěhovat, a to nejen přes hranice okresu či kraje. Příkladem jsou i přeshraniční pracovníci (tzv. pendleři), kteří dojíždí za prací přes hranice sousedních států. Už od roku 2016 podporuje MPSV regionální mobilitu prostřednictvím příspěvků pro zaměstnance, kteří si najdou práci mimo své bydliště. Vzhledem k tomu, že je příspěvek paušální, lze jej využít jak na podporu pravidelného dojíždění, tak i na přestěhování či přechodné ubytování. V letech 2016–2020 bylo tímto příspěvkem podpořeno 7 358 uchazečů o zaměstnání.

Uplynulý rok trh práce značně poznamenal a firmám chybějí kvalifikovaní zaměstnanci, protože odešli do jiných odvětví. Dá se předpovědět, jak se bude pracovní trh vyvíjet – jaké pozice budou žádané a které naopak mohou zaniknout?

Predikce změn na trhu práce včetně kvalifikačních potřeb je jedním z významných nástrojů podpory fungování trhu práce v prostředí tržní ekonomiky. Řešení nesouladů na trhu práce však vyžaduje delší čas, což si vynucuje mít v dostatečném předstihu k dispozici informace o očekávaném vývoji. MPSV zahájilo v roce 2017 projekt Predikce trhu práce – KOMPAS, na kterém se podílí celá řada partnerů z národní a regionální úrovně. Cílem projektu je vytvoření udržitelného systému spolehlivých předpovědí, jakým směrem se bude pracovní trh vyvíjet. I kariérovým poradcům umožní kvalitní predikce o vývoji trhu práce směřovat informace a doporučení svým klientům a přispějí také k efektivnějšímu zacílení rekvalifikačních programů.

Co nás tedy čeká v dalších letech na trhu práce? Mají se třeba lidé obávat automatizace práce nebo třeba zahraničních pracovníků?

Je zcela přirozené, že lidé budou odcházet z útlumových profesí. V současnosti lze za nejpalčivější považovat trend digitální a zelené tranzice, jenž je spojen s přechodem na digitální a bezuhlíkovou ekonomiku. Technologie proměňují všechna hospodářská odvětví, vytvářejí se nové kategorie zaměstnání, které buď mění, či zcela nahrazují ty tradiční. To platí zejména pro Českou republiku, která je v rámci EU zemí s největším podílem osob zaměstnaných v průmyslu. Tomuto trendu se postupně všichni přizpůsobí. Podle analytiků bude v ČR do 5 let část dovedností nahraditelná technologiemi u 1,3 milionu zaměstnanců, v horizontu do 15 let u 2,2 milionu zaměstnanců a do 30 let téměř u 3,4 milionu zaměstnanců. Je proto zásadní zaměřit se na rozvoj dovedností, u nichž je nízká míra pravděpodobnosti budoucí automatizace. MPSV proto soustředí svoji pozornost na oblast kariérového poradenství, rozvoje profesního vzdělávání a zejména na cílené rekvalifikace. Z projektu Národního plánu obnovy, který počítá se 180 miliardami korun z fondů Evropské unie a 20 miliardami z národních zdrojů, se podařilo resortu práce a sociálních věcí získat 23 miliard korun. Sedm miliard půjde přímo na digitální vzdělávání. V příštích letech pak dojde ke vzniku a rozvoji sítě moderních vzdělávacích center, která budou svým materiálně technickým vybavením odpovídat technologickým výzvám spojeným s procesy digitalizace a potřebami budoucího průmyslu.