Lidé před třemi tisíci lety vařili prosné pivo, zjistil tým vědců nejen z Olomouce

foto Luděk Vojtěchovský

OLOMOUC – Před 4 lety objevil tým archeologů na Pardubicku bronzové vědro pocházející z 9. století před naším letopočtem. Vědci se snažili zjistit, co bylo obsahem vědra. Výsledek je překvapil: už před třemi tisíci lety naši předci nejspíš vařili pivo.

Pozůstatky nejstaršího prosného bylinného piva v Evropě s největší pravděpodobností ukrývalo bronzové vědro pocházející z 9. století před naším letopočtem, které v roce 2017 objevil tým archeologů u Kladiny na Pardubicku.  Zbytky obsahu této nádoby z doby bronzové zkoumali vědci z Univerzity Palackého v Olomouci (UP), Masarykovy univerzity v Brně a Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, kteří po důkladné analýze odebraných vzorků dospěli k překvapivému závěru, že vědro před třemi tisíci lety sloužilo k vaření prosného piva s příměsí hořkých bylin. Studii o „českém“ pivu z doby bronzové publikoval prestižní anglický časopis Archaeometry.

Staňte se členy FB skupiny Život v Olomouckém kraji a žádná zpráva vám neunikne.  Zpravodajství o nákaze koronavirem přinášíme ve speciálu Koronavirus on-line .

„Jde o první nález vědra s motivem sluneční bárky z doby bronzové na území České republiky a zároveň je to nejstarší doklad o výrobě prosného bylinného piva v Evropě. V okolních státech bylo sice podobných nádob objeveno už několik, ale až nyní vědci analyzovali také jejich obsah. A výsledky jsou velmi zajímavé. Pravěcí „sládci“ v bronzové nádobě nalezené u Kladiny vařili pivo z prosa, do kterého přimíchávali bylinky,“ komentoval výsledky zkoumání vzorku obsahu vědra archeolog Martin Golec z Filozofické fakulty UP, který se společně s Miloslavem Chytráčkem z Akademie věd ČR ujal archeologického zhodnocení nalezené nádoby.

Chemik Lukáš Kučera z Přírodovědecké fakulty UP, který se na analýze vzorků z bronzového vědra podílel, je dlouholetým domácím pivovarníkem. Rozhodl se proto v domácích podmínkách uvařit prosné pivo s přídavkem bylin podle postupu pravěkých „sládků“. „V minulosti byla piva kvašena tzv. divokými kvasinkami, u nichž je výsledek vždy neznámý. Obecně jsou takováto piva velmi kyselá a chuťově více připomínají víno nebo zkvašený mošt. Můžeme tedy říct, že se pivo blížilo dnešnímu pivnímu stylu lambik, ale oproti němu bylo hořčené bylinami, což zase odpovídá současnému pivnímu stylu gruit. Bohužel neznáme přesný obsah a poměr jednotlivých bylin. Na základě několika senzorických testů jsem však dospěl k vhodné skladbě použitých bylin a pivo se podařilo uvařit,“ uvedl.