Ivan Hrozný – ruského cara prý pronásledovaly strašné výčitky svědomí, krom jiného zabil vlastního syna

Ivan Hrozný zavraždil syna. Obraz: Ilja Repin, 1885. Zdroj: www.flickr.com

První ruský car Ivan Hrozný byl vzdělaný muž, ale zároveň také despotický tyran posedlý mocí.

Obrovská říše

Ivan IV. Vasiljevič, jehož ruský národ později obdařil přídomkem Hrozný, panoval nad nesmírným územím. Rozloha jeho země činila 2,8 milionu čtverečních kilometrů a v této obrovské říši žilo kromě Rusů mnoho a mnoho dalších národností. Kyjevská Rus utrpěla ve 13. století těžkou ránu tatarským vpádem, po němž následovalo asi dvousetleté období cizí nadvlády – za vlády Ivana IV. to naopak vypadalo, že Rusko spěje k novému rozkvětu. Ostatně z jeho iniciativy vyrostl před Kremlem chrám Vasilije Blaženého, který dodnes zůstává přinejmenším symbolem Moskvy.

Ivanův děd, velkokníže Ivan III., začal s takzvaným sbírání ruské země – koupí, dohodou nebo záborem rozšiřoval moc na okolní knížectví. Chtěl tak sjednotit říši v čele s moskevským velkoknížectvím. Jeho vnuk pak vytvořil základy k vzestupu Ruska mezi evropské velmoci.

Mládí

Ivan IV. se narodil 25. srpna 1530. Jeho otec Vasilij III. Ivanovič se po dvaceti letech manželství, z něhož nevzešel potomek, podruhé oženil, ale vybral si ženu polsko-litevského původu. Když se po čtyřech letech narodil následník, mnozí přísahali, že jej nikdy neuznají za dědice ruského trůnu. Za tři roky nato Vasilij zemřel a rozhořel se nelítostný zápas o moc. Ivanova matka Jelena Glinská, chytrá a krutá žena, strhla vládu na sebe, ale zemřela již roku 1538, v nedožitých třiceti letech. Kolovaly zvěsti, že byla otrávena. Osmiletý Ivan a jeho mladší hluchoněmý bratr zůstali sami.

Bojaři, vyšší ruská šlechta, ponechali Ivana zcela bez pomoci a na příkoří, která za svého mládí vytrpěl, nedokázal nikdy zapomenout. Bratrům scházelo krom jiného oblečení i jídlo, byli svědkem nactiutrhačských útoků na svou mrtvou matku. Brutalita se pro Ivana stala normálním jevem a toužil po pomstě. Patnácté narozeniny, kdy dosáhl podle tehdejších zvyklostí plnoletosti, oslavil několika popravami. Tehdy z něj bojaři začali mít strach.

Ruský car

16. ledna 1547 se dal Ivan v moskevské katedrále Zesnutí Bohorodičky korunovat na prvního cara a velkoknížete veškeré Rusi. Měsíc poté se oženil s Anastazií z rodu Romanovců. Narodilo se jim šest dětí, ale jen jediný syn, Fjodor Ivanovič, přežil své rodiče a nastoupil po Ivanovi na carský trůn. Manželství však bylo považováno za šťastné.

V červnu 1547 zachvátil Moskvu požár, to považoval pověrčivý car za varovný signál a rozhodl se, že bude konat už jen dobro. Začal proto reformovat zemi – zřizoval školy, založil první ruskou tiskárnu, vybudoval stálé vojsko a nařídil přijímat prosebné listy chudých.

Roku 1554 se narodil milovaný syn Ivan Ivanovič, ale pět let nato zemřela jeho matka – jediný člověk, který dokázal trochu mírnit Ivanovu prchlivost. Car, který podstatně rozšířil území Ruska, zaměřil svou moc proti vlastnímu lidu.

Krutovládce

Váleční hrdinové a vážení rádci byli popraveni jako údajní zrádci. Roku 1561 se oženil s dcerou čerkeského knížete a v manželství pak vstoupil ještě několikrát. O ruku osmé ženy požádal dokonce v době, kdy jeho sedmá žena ještě žila.

Chtěl posílit svou moc proti mocným bojarům, a tak začal od roku 1565 formovat zvláštní gardu z řad nižší služebné šlechty. Z oddílů těchto takzvaných opričniků vytvořil nástroj, kterým terorizoval celou zemi.

Postavení Ruska se zatím ocitlo v krizi, pokus Ivana o získání přístupu k Baltskému moři vedl k válce s polsko-litevským státem a se Švédskem, a ta trvala 25 let a zruinovala ruské hospodářství. Car ale vraždil dál – kupříkladu v Novgorodě vyvolal roku 1570 masakr, při kterém zemřely tisíce lidí.

Strašný čin

A nastal listopad 1581 – tehdy car v prudké hádce udeřil svou snachu Jelenu a jeho syn, carevič Ivan Ivanovič, se ji pokoušel bránit. Cara to dohnalo k takové zuřivosti, že syna ztloukl tak surově, že mu způsobil smrtelná zranění. Bylo mu pouhých 27 let. Jelena předčasně porodila. Cara trápily strašné výčitky svědomí, dokonce prý chodil po paláci a vyl, ale svůj skutek už zpět vzít nemohl. Také měl dojem, že jej pronásledují duše lidí, které nechal zabít.

Hrůzu měl i z vlastní smrti – datum úmrtí mu prý předpověděli hvězdopravci a údajně se nemýlili – 18. března 1584 Ivan IV. Hrozný skonal ve svých 53 letech.