Prodělání Covidu často zanechává psychické problémy. Kdo je může očekávat a kam se obrátit o pomoc

Ilustrační foto

Z vědecké studie, která zkoumala 236 000 Covid pacientů, zveřejněné letos v květnu v renomovaném časopise Lancet vyplývá, že 34 % pacientů, tedy celá jedna třetina, trpí v následujících šesti měsících po prodělání Covidu neurologickými a psychickými problémy. O jaké psychické poruchy se nejčastěji jedná a kdo má větší pravděpodobnost, že ho postihnou?

Na čem závisí, jestli a jak moc onemocníte

Obecně platí přímá úměra – čím těžší průběh nemoci, tím větší pravděpodobnost, že se i po ústupu nemoci bude člověk potýkat s nějakým následným zdravotním problémem. (I když některé zkušenosti ukazují, že i po hladkém průběhu nemoci mohou následovat problémy.) Proč ale někoho nemoc sklátí tak, že není schopen vstát z postele, zatímco jiný s koronavirem vesele ryje zahradu a pochvaluje si placené volno?

Proti sobě stojí dva soupeři v podobě koronavirové nákazy a daného člověka. Utkání „kdo s koho“ proběhne podle toho, v jaké kondici tito soupeři právě jsou. Záleží tedy na dávce virové nálože, agresivitě viru, době působení na člověka a na podmínkách, které má ke svému šíření. U konkrétního člověka zase záleží na jeho zdravotním stavu (přítomnost chronických nebo akutních onemocnění) a celkové fyzické i psychické kondici. Pokud je souboj na hraně, pak o výsledku mohou rozhodnout i takové zdánlivé maličkosti jako silný stres či dlouhodobější nevyspání a únava, které oslabují naši obranyschopnost a činí náš organismus náchylnější k infekcím.

Psychické a neurologické problémy

V rámci psychických poruch, které postihují pacienty po prodělání Covidu, jde nejčastěji o úzkostné a psychické poruchy a poruchy spánku, výjimkou však není ani posttraumatická stresová porucha či sebevražedné myšlenky. Zborcená psychika je však problémem nejen sama o sobě, ale také ztěžuje proces uzdravování ve fyzické rovině. Jednoduše řečeno, člověk to „nedá“. Nemá třeba vnitřní sílu dodržovat potřebný denní režim a docházet na rekondiční rehabilitace, které by mu pomohly s úpravou dušnosti, ulevit od bolesti svalů atd. Navíc je zde reálná hrozba berličky v podobě alkoholu či propadu do virtuálního světa internetu.

Úder na slabinu

Předem není jednoduché říci, u koho se po prodělání Covidu (resp. i v samotném průběhu nemoci) psychické problémy objeví. Opět záleží na intenzitě onemocnění a na situaci, v které dotyčný bude. Je rozdíl, jestli středně těžká forma postihne člověka, který bude obklopen láskyplnou péčí rodiny a nebude řešit finanční problémy z důvodu dlouhodobé nemocenské, nebo člověka, který žije sám, kterému nikdo neuvaří ani čaj a pro kterého bude nemocenská znamenat zásadní propad v příjmech.

Větší pravděpodobnost, že dojde k rozvoji nějakého psychického problému však mají lidé, u nichž je psychika již nějak oslabena či mají k těmto problémům sklon. Tedy lidé, kteří se již dříve potýkali např. právě s úzkostmi či depresemi, případně je před onemocněním aktuálně prožívali. V uváděném výzkumu se psychické a neurologické problémy objevily nově (tedy předtím jimi pacienti netrpěli) pouze u 13 % zkoumaného vzorku pacientů.

Pojišťovny přispívají na pomoc odborníka

Podobně jako v předchozí vlně i nyní přibývá (a přibývat bude) lidí, kteří potřebují pomoc odborníka, např. psychologa. Nejedná se ale o levnou záležitost. Pokud vám však žádanku k psychologovi či psychiatrovi vypíše váš ošetřující lékař, nebudete vy platit nic. Další možností je informovat se u své zdravotní pojišťovny. Některé totiž dávají svým pojištěncům možnost čerpat příspěvek na psychologickou péči (např. ve výši 500 Kč na jedno sezení).

Zdroj statistických údajů: 6-month neurological and psychiatric outcomes in 236 379 survivors of COVID-19, The Lancet, May 2021.