Pozvi zvíře na večeři – říká s nadsázkou provozovatelka soukromého zooparku nedaleko Prahy

Paní Helena Cynková, chovatelka, cvičitelka a opatrovnice zvířat v jedné osobě

V souvislosti s chovem zvířat je to určitě zajímavý nápad. Pod sloganem z webu se neskrývá společná večeře v kleci s americkou pumou – kdo ví, jak by ostatně dopadlo. Jde ale o zajímavý nápad majitelky zooparku nedaleko Prahy, paní Heleny Cynkové.

Co vlastně ten slogan znamená?

Ve stručnosti je to forma finančního příspěvku pro krmení konkrétního zvířete.

Většinu návštěvníků Statku u Merlina tvoří rodiny s dětmi. Co vy a zvířata? Jako dítě jste nějaké měla? Co to bylo?

Co pamatuji, tak i jako dítě ano, Bydlela jsem s rodiči v paneláku, takže to byla spíše drobná zvířata, Myšky, křečci, dokonce i šneci, pro které jem uspořádala domácí závody. První pejskem by jorkšírský teriér, to mi bylo kolem 10 let. Jsem celoživotní milovnicí zvířat, což se dnes snoubí i s mojí další profesí – filmováním a výcvikem zvířat pro film a divadlo, kterou dělám od roku 1998, takže již 23 let.

Děvčata Julie (vlevo) a Lucka Dvořákovy přijely z Brna. Nejvíc se jim líbilo, že některá zvířátka mohla krmit.

Co rodiče, smířili se s tím, že se budete profilovat tímhle směrem?

Ze začátku vůbec ne. Nepovažovali to za něco k uživení, takže jsem se měla jeden čas stát kadeřnicí. V devatenácti jsem měla vlastního koně, a toho ustájit v paneláku nejde. Takže vlastní bydlení v přírodě a nakonec na popud manžela statek v Chyňavě a korekce v práci se zvířaty. Tedy nejen chov ale i práce s jejich přípravou pro uměleckou kariéru.

To je zajímavá profese, ale ne všechny zvířata se pro tento účel mohou cvičit …

Správně, existují omezení a jiný status mají zvířata pro dokumentární film a pro hraný film. Pro hraný film se například nesmí cvičit primáti, a to se moc často neví.

Opice nemohou hrát v klasickém filmu? Takže třeba scéna z filmu Krokodýl Dundee, kdy hlavní hrdina učí opici podávat lehkou kolu je proti pravidlům?

Nesmějí se proto tento účel u nás cvičit. Máme vícero druhů zejména malých opiček. Dokument o jejich životě ano, hraný film ne. U ostatních zvířat to neplatí. Třeba například u velbloudů. Merlina, po němž se to ostatně tady jmenuje, máme od velblouďátka. Zahrál si dokonce v muzikálu v Hudebním divadle Karlín, muzikál Carmen měl přes 200 repríz.

Opičky patří k nejobdivovanějším zvířatům zooparku

Máte v areálu jak koně a velbloudy, tak surikaty nebo třeba americkou pumu. Na jaká zvířata je potřeba mít k chovu povolení?

Tak třeba pro americkou pumu, všechny druhy opic, surikaty, velbloudy , atd … Je to v jejich zájmu, potřebují mít zaručeny specifické podmínky pro chov a platí i jasná pravidla pro návštěvníky zooparku.

Kolik zvířat vlastně máte a kolik lidí se o ně stará?

Asi 150 zvířat, 5 lidí stálého personálu a brigádníky. Rádi k nám chodí studenti středních zemědělských škol na praxi. Můžeme si lidi vybírat.

Asi nejde utáhnout provoz jen ze vstupného. Jak to děláte?

Ze vstupného to opravdu nejde, významnou položku tvoří příjmy z filmování se zvířaty. Dostáváme i různé dary od našich příznivců a taky třeba drobné příspěvky od návštěvníků. To je obzvlášť milé.

Péče o zvířata není jen o krmení a čistotě ustájení či výběhu. Máte jednoho veterináře nebo na některé druhy je potřeba specialista?

Rozhodně spolupracujeme s veterináři specialisty pro určité živočišné druhy. Je to jako u lidí, jeden nemůže tolik oborů profesně postihnout. Stabilně spolupracujeme s pěti doktory.

Surikaty – tak kohopak tu dneska máme …

Budete mít ještě další zvířata? Třeba za rok či dva? Co by to mělo být?

Určitě chceme mít víc zvířat víc a máme kam prostorově expandovat. S tím souvisí i další naše plánované aktivity, ale na jejich prezentaci je brzo. Snad příště … Každopádně dnes využíváme polovinu ze 7 hektarů, takže je kam se rozšiřovat.

Je asi zbytečné se ptát, jestli máte na nohou častěji gumáky nebo lodičky. Přesto – můžete odjet třeba na dovolenou nebo naplno společensky žít? Třeba ty plesy ….

S manželem se v aktivitách s dětmi střídáme, plesy a společenská sezona nás míjejí a není to šálek kávy ani jednoho z nás. Co se týká lodiček a gumáků, tak jasně vede pracovní obuv.

Co na Vaši práci říká okolí? Teď myslím jednak rodinu, jednak sousedy v nevelké vesnici….

To bylo to první, oč jsme se zajímali, když jsme statek kupovali. Sousedi nám říkali, že tady zvířata vždycky byla, takže byli rádi, že vznikl statek Merlin.

Foto: Michal Bílek, Jirka Dvořák + archiv respondentky