Jak předejít nemocem z povolání? Tím se zabývají vědci ze zlínské univerzity

Foto: archiv UTB

ZLÍN – Nejčastější nemoci z povolání, syndrom karpálního tunelu a další rizikové faktory pracovního prostředí se staly předmětem výzkumu vědců ze zlínské univerzity, na němž se podílí spolu s dalšími čtyřmi českými vysokými školami. Jedna z dílčích etap měření proběhla právě dnes na půdě Fakulty managementu a ekonomiky.

Cílem vědců je vyvinout nové technologie včetně softwaru, které budou schopné dokonale vyhodnocovat nejčastější rizikové faktory pracovního prostředí. Těmi může být celková i jednostranná fyzická zátěž nebo pracovní poloha na pracovišti.

Staňte se členy FB skupiny Život ve Zlínském kraji a žádná zpráva z kraje vám neunikne.  Zpravodajství o nákaze koronavirem přinášíme ve speciálu Koronavirus on-line.

V rámci praktické části měření vznikla na fakultě simulovaná továrna s pracovními místy a figuranty coby zaměstnanci. „Na ruce každého z nich připojíme speciální senzory, ze kterých následně dokážeme stanovit dlouhodobé zatížení končetin při opakujících se pohybech rukou. Pak dokážeme s jistotou predikovat, zda jde o pohyb z hlediska dlouhodobého zatížení přípustný či naopak,“ popisuje doktorka Lucie Macurová, která působí na Ústavu průmyslového inženýrství a informačních systémů.

Tímto způsobem mohou vědci odhadnout, jaké následky může pohyb mít při dlouhodobém zatížení. „Jedná se tak o vhodný nástroj prevence vedoucí k odhalení nepřípustné zátěže dříve, než vzniknou zdravotní problémy pracovníků. V ideálním případě lze po tomto zjištění na pracovišti implementovat ergonomická nápravná opatření, pokud je to třeba, a eliminovat tak lokální svalovou zátěž na minimum,“ vysvětluje Macurová.

Foto: archiv UTB

Zájem o spolupráci už mají i sami zaměstnavatelé

Vědci z pěti univerzit chtějí zařízení uvést do výrobních provozů v rámci organizací, pro které může být z dlouhodobého hlediska velmi užitečná. „Zájem o spolupráci na tomto výzkumném projektu projevila už teď řada tuzemských i zahraničních organizací,“ říká doktorka Zuzana Vaculčíková z Fakulty managementu a ekonomiky zlínské univerzity.

Sami zaměstnavatelé si uvědomují rizika spojená s diagnostikováním nemoci z povolání u zaměstnanců, řada z nich se jim proto úpravou pracoviště snaží předcházet. „Takové ztráty totiž ničí nejen dobré jméno podniku a podnikovou pokladnu při odškodňování přiznaných nemocí z povolání, ale hlavně mnohdy nenávratně změní lidské osudy jejich omezením v dalším pracovním i soukromém životě,“ vysvětluje profesor David Tuček, děkan Fakulty managementu a ekonomiky.

Foto: archiv UTB
Foto: archiv UTB
Foto: archiv UTB
Foto: archiv UTB