KORONAVIRUS: Omikron nastoupí skokově a přijde nová blesková epidemie

Zdroj: Pixabay

Česko – Vánoční svátky (a také období nástupu nového roku) se vzhledem ke změně běžného režimu většiny z nás staly také časem, kdy došlo k rapidnímu poklesu nově nakažených koronavirem. Ostatně, včera testování odhalilo jen necelé dva tisíce pozitivních (přičemž relativní pozitivita dosáhla jen k 8 procentům), stejně tak poklesly i počty těch, kdo potřebovali v souvislosti s nákazou koronavirem hospitalizaci. Kartami však dle oborníků velmi zásadně zamíchá varianta omikron – ta má v Česku nastoupit s velkou razancí, stávající opatření přitom nijak přísná nejsou, vláda jen počítá s výraznějším důrazem kladeným na testování ve školách a firmách…

Rychlejší, ale méně nebezpečný?

Podle slov epidemiologa a někdejšího ministra zdravotnictví Romana Prymuly je další z vrcholů pandemie doslova za dveřmi. Mělo by totiž dojít k výraznému nárůstu pacientů nakažených novou variantou omikron – ta je již dominantní v řadě zahraničních zemí, v Británii, Francii apod. se tak denní přírůstky nakažených počítají ve statisících. „Aktuálně omikron v Česku tvoří asi 15 % všech případů, v polovině ledna to bude minimálně trojnásobek. Právě v rychlém šíření tkví jeho nebezpečí, je totiž až 70x rychlejší než předchozí varianty,“ uvedl tak Prymula s tím, že omikron se ale nemnoží v dolních cestách dýchacích, tedy v plicích, ale v horních cestách dýchacích a způsobuje jejich katar – tedy klasický zánět. Postižení plic je tak výrazně nižší než u forem koronaviru, které předcházely. Není tedy divu, že mnozí doufají, že pokud omikron v populaci převládne, mohly by se fatální dopady pandemie výrazně snížit.

I podle Bohdany Rezkové, zástupkyně přednosty Ústavu veřejného zdraví LF MUNI, právě teď stojíme na prahu nové, bleskové vlny pandemie, která by však minimálně s ohledem na stávající dostupná data skutečně nemusela mít na nemocnice tak drtivý dopad. „Zatím se vzhledem ke zprávám z dalších států ukazuje, že v případě nákazy omikronem není taková proporcionalita dopadu počtu pozitivních vzhledem k počtu hospitalizovaných,“ uvedla s tím, že ale není jasné, zda je to způsobeno právě jinou variantou viru, nebo tím, že ve společnosti je již utvořená určitá míra imunity. „Je možné, že tato varianta se stane méně patogenní, je tu naděje, že její dopad bude mírnější,“ shrnula tak Rezková, avšak zároveň varovala, že v Česku je nižší proočkovanost než v Británii a Francii, stejně tak jsou u nás větší problémy s nastavováním a dodržováním protiepidemických opatření.

A co opatření?

S novými opatřeními vláda zatím vyčkává. Novinkou tak je především umožnění podání třetí dávky vakcíny všem nad 18 let (již od zítřka) – což může být v boji s omikronem klíčové. Dvoudávkové schéma se totiž prozatím v boji s touto novou variantou koronaviru ukazuje jako nepříliš účinné (ačkoliv by i tak mělo minimálně bránit těžkému průběhu nákazy). Dle Rezkové je pak možné, že zejména rizikové skupiny budou i po podání třetí dávky muset postoupit očkování znovu, aby se jejich imunita posílila.

Nekontrolovanému šíření omikronu má zabránit také plošné testování ve školách (týká se nově i těch, kdo jsou očkovaní či nemoc v posledním půlroce prodělali), které má minimálně do poloviny ledna probíhat dvakrát týdně. „Pokud testování ve školách dosáhne nějaké konkrétní incidence, ještě se to může změnit,“ uvedl ale nový ministr školství, Petr Gazdík. Je tedy možné, že v tomto intervalu (platí pro užití antigenních testů, v případě testů PCR je umožněno testovat pouze jedenkrát za týden) se bude pokračovat i nadále.

Právě od poloviny ledna by se pak mělo dvakrát týdně začít testovat také ve firmách – i zde mají být užívány dominantně antigenní testy, které dle odborníků stačí i na určení varianty omikron.