JESENÍK – Na kopci nad dnešním Jeseníkem, dříve Frývaldovem, stávala osada Gräfenberk, jejíž obyvatelé se po staletí živili lesnictvím a zemědělstvím. V roce 1822 zde zásluhou místního rodáka Vincenze Priessnitze vznikl první moderní vodoléčebný ústav na světě. Během následujících let a desetiletí se z něj staly světoznámé lázně. Předchozí dva roky byly v lázních výrazně poznačeny epidemií covidu, lázně musely omezit některé investice. Nicméně za týden zahájí další lázeňskou sezonu.
Provoz lázní zahajuje 10. ledna, v tomto roce lázně oslaví dvousetletou tradici a zahájí další století vodoléčby a klimatické léčby na Gräfenbergu. Svým klientům nabízí výběr z mnoha léčebných procedur, několik léčebně – rehabilitačních programů, zvýšenou pozornost věnuje postcovidové léčbě, pro kterou má specifické podmínky
Staňte se členy FB skupiny Život v Olomouckém kraji a žádná zpráva vám neunikne. Sledujte nás Twitteru, kde pro vás připravujeme plejádu pestrých zpráv.
Dění okolo nemoci covid-19 v předchozích dvou letech zasáhlo do všech oblastí fungování Priessntzových lázní a výrazně ovlivnilo ekonomiku, když se plánované tržby především v jarních a zimních měsících propadly o desítky procent. Bilanční srovnání s předchozími lety ukazuje, že protiepidemická opatření způsobila pokles klientely o celou čtvrtinu. Pokles klientely a tržeb ovlivnil zejména v roce 2020 plán investičních akcí: celá řada plánovaných oprav a úprav areálu musela být kvůli změně rozpočtu zrušena nebo odložena. Pozastavena byla například příprava projektu přestavby a rozšíření bazénu a několik dalších projektů.
„Na druhou stranu však v Priessnitzových lázních nedošlo k žádnému propouštění stálých zaměstnanců, což se nyní ukazuje jako správný přístup. Víme totiž o jiných lázních, kde na začátku epidemie z důvodu finanční nejistoty propustili třeba i polovinu personálu. Dnes, když je znovu potřebují, se jim nedaří získat tyto lidi zpátky,“ vysvětluje obchodní ředitelka lázní Kateřina Tomášková.
Kromě poklesu klientů o zmíněnou čtvrtinu se proměnila i skladba části klientely. Ubylo samoplátců, kteří v lázních bydleli jen jako hoteloví hosté bez léčení, ubylo firemních a kongresových akcí. Takových hostů ubylo o více než šedesát procent. Ubylo také dětských klientů na léčbě dýchacího ústrojí. K narůstu naopak došlo hlavně u samoplátců, kteří zároveň s ubytováním čerpali léčebně-rehabilitační program, k čemuž do značné míry přispěly lázeňské vouchery s podporou státu a omezená možnost cestování do zahraničí.
