Záhada strašidelného panského sídla Ballechin: Měl snad majitel panství na svědomí život své mladé hospodyně?

Panské sídlo Ballechin, které se nachází v jedné z nejopuštěnějších močálovitých oblastí Pertshiru, se vyznačuje dvěma typickými příznaky anglických strašidelných sídel: dlouhými temnými chodbami a galerií předků s portréty rodu Stewartů, jehož kořeny lze sledovat až do 14. století.

Naříkající jeptišky

V tomto domě a jeho okolí prý strašilo i před dobou, kdy ho do svého vlastnictví převzal počátkem 19. století Donald Stewart. Staré záznamy hovoří o jeptiškách, za jasných měsíčních nocí naříkajících na břehu říčky, která protéká pozemky náležejícími k domu. Velké potíže ale nastaly po Donaldově smrti roku 1880.

Donald Stewart

Donald Stewart měl dva bratry a šest sester. Jedna z nich, Frances Helen, se stala řádovou sestrou. Ona a Donald se stali nejdůležitějšími postavami ve strašidelném dění kolem sídla. Donald vlastnil mnoho loveckých psů a svým dědicům prý jednou sdělil, že po smrti přesídlí jeho duše do těla kokršpaněla, kterého měl zvlášť v oblibě. Po Donaldově skonu proto dědici nechali preventivně všechny psy utratit.

Stewart byl pohřben na hřbitově v Logieraitu vedle hrobu své někdejší hospodyně Sarah, která za záhadných okolností zemřela roku 1873 ve 28 letech. Místnost, v níž zemřela, byla později nejčastěji vystavena působení strašidelných jevů.

Dědic sídlo raději pronajal

Roku 1899 přešlo sídlo do vlastnictví Malcolma Stewarta, který se však nechtěl do něj nastěhovat. Proto celé panství i s domem pronajal rodině, která zde chtěla pobývat především kvůli místním vynikajícím loveckým možnostem. Záhy po jejich nastěhování začaly kolovat zvěsti o podivných událostech, které se v domě odehrávají. To později potvrdil i Harold Sanders, komorník.

Neuplynula prý jediná noc, během níž by obyvatelé Ballechinu nebyli obtěžováni strašidelnými zvuky – boucháním, výkřiky a sténáním. Kolem postelí nájemců se cosi belhalo. V pokoji předtím užívaném Sarah byla spatřena Donaldova nehmotná postava, napadající na jednu nohu. Nájemci raději sídlo opustili.

Výzkum

Na základě všech výpovědí projevila o tento případ zájem Society for Psychical Research (Společnost pro výzkum psychických jevů – SPR), která byla proslulá svým kritickým přístupem k parapsychologii. Během první noci v domě byli pracovníci SPR probuzeni řinčením, pak uslyšeli mysteriózní hlasy, žádný z těchto zvuků se však nedal pořádně lokalizovat, tím méně racionálně vysvětlit. V průběhu dalších nocí mohli pozorovat přízraky jeptišek. Nakonec i oni vyslovili přesvědčení, že zde opravdu a nefalšovaně straší.

Paranormální úkazy mají samozřejmě různé příčiny, na Ballechinu bývá jedna z nich připisována Frances Helen, který údajně snad musela přijmout řádovou řeholi proti své vůli. Dále je tu Sarah, mladá hospodyně, která svého času zemřela za okolností, které se nikdy nepodařilo vysvětlit. Možná se její pokoj stal dokonce místem zločinu, kde smrtelná úzkost a uvolněné emoce vytvořily psychický otisk, který se tam manifestuje jako místně vázaný strašidelný úkaz. Kdoví, jakou úlohu při zločinu mohl sehrát sám Donald.