Žádný ostrov na světě neprovrtali hledači pokladů tak důkladně jako kostarický Cocos Island. Podle legend na něm totiž piráti kdysi zakopali nezměrný církevní poklad uloupený v Limě. Ale veškeré hledání nepřineslo úspěch – existuje totiž ještě jeden ostrov stejného jména, o jehož existenci však neměli ponětí ani mazaní mořští vlci.
Jak to začalo
Na počátku 19. století se na americkém kontinentu šířily revolty podmaněných národů. V Mexiku zuřila válka za nezávislost, v Jižní Americe vítězily revoluční armády a Španělé se postupně stahovali do Limy, své poslední bašty. Z Limy bylo do Španělska posíláno zlato z peruánských dolů, stříbro z Mexika a všechny cennosti, které dobyvatelé uloupili Inkům, Mayům a Aztékům.
V srpnu roku 1821 propukla v Limě panika, protože ze severu se blížily oddíly Simona Bolívara, z východu město ohrožoval generál José de San Martín, na západě připravovala chilská flotila námořní blokádu. Co rozhodl španělský místodržící? Odvézt poklady do bezpečí. Truhly plné perel, diamantů, safírů a dalších cenností, stejně jako sochu Panny Marie v životní velikosti, osázenou 1684 drahokamy.
Ostře střežený konvoj s nákladem se pak vydal do přístavu Callao, kde kotvila britská briga Mary Dear – rychlá loď, která měla ty nejlepší vyhlídky, že unikne chilské flotile. William Thompson, kapitán lodi, měl za úkol proklouznout námořní blokádou a na otevřeném moři vyčkat, jak se situace vyvine. Buď se vrátit do Limy, nebo v případě vítězství povstalců zamířit do bezpečného přístavu v Panamě.
Stali se z nich piráti
Kapitánovi a jeho posádce se opravdu podařilo zmizet za horizontem – další vývoj událostí není ale zcela jasný. Možná došlo ke vzpouře posádky vedené touhou po zlatě, možná pokušení podlehl spolu s nimi hned i sám kapitán. Jisté je to, že Angličané těm několika španělským vojákům a duchovním, kteří doprovázeli poklad, podřízli krky a hodili je do moře. Pak loď zmizela.
Kam však tato – nyní tedy pirátská – loď zamířila? Pravděpodobně prý na ostrov Cocos Island, kde uloupený poklad ukryli. Thompsona a jeho muže později dopadla španělská válečná loď, ale to už byli bez pokladu. Posádka byla popravena, kromě kapitána a prvního poddůstojníka, a to pod podmínkou, že prozradí, na kterém ostrově je poklad ukryt. Ti dva pak skutečně dovedli Španěly na Kokosový ostrov u břehů Kostariky. Jakmile ale vystoupili na břeh, dali se na útěk a zmizeli v hustém porostu. Španělé pak ostrov pročesávali, nenalezli ale ani poklad, ani uprchlíky.
Marné hledání
Místo pak zaplavili hledači pokladů z celého světa. Bez úspěchu. Jedna ze starších výprav se roku 1879 vrátila do Kalifornie a její příběh otiskl deník San Francisco Call. Je pravděpodobné, že si ho přečetl také Robert L. Stevenson (1850 – 1894). Na svět přišel román Ostrov pokladů, který začal koncem roku 1881 vycházet na pokračování v jednom mládežnickém časopise. Velkou pozornost tehdy nevzbudil.
Zvláštní koupě
Teprve knižní vydání roku 1883 udělalo z knihy bestseller. Méně úspěšné již byly reportáže, které v roce 1889 Stevenson posílal americkým deníkům ze své cesty do Tichomoří. Jednomu příteli napsal, že nemá v plánu zůstat tam dlouho, neboť ostrov Samoa, kde pobýval, se mu příliš nelíbil. Ovšem krátce poté, co podnikl výlet na nedaleký malý ostrov, investoval celý svůj majetek do koupě kusu pralesa právě na ostrově Samoa.
Nalezl poklad?
Někteří badatelé se domnívají, že slavnému spisovateli se podařilo najít poklad z Limy. Ostrov, který Stevenson navštívil, aniž se o tom někde rozepisoval, je poměrně malý a žije na něm jen asi 150 lidí, dnes patří ke království Tonga. Název „Kokosový“ mu dali holandští mořeplavci – a tento název si podržel až do konce 18. století. Počátkem 19. století se prosadilo jeho polynéské jméno Tafahi.
Stevenson mohl pochopit souvislosti a svůj ohlašovaný návrat do Evropy odložil. Nikdo neví, zda opravdu nalezl poklad. Jeho zpočátku celkem tísnivá finanční situace se však rapidně zlepšila, takže si mohl dovolit nechat postavit na ostrově Samoa obrovské sídlo, navíc mohl přijmout i služebnictvo! V jeho domě se každopádně také nacházel obrovský trezor a slavný spisovatel zde trávil poslední roky svého života. Jestliže skutečně objevil poklad z Limy a chtěl ho postupně zpeněžit, byl odkázán na pomoc velkých bankovních domů – a ty neměly ve zvyku ptát se po původu majetku.
