V čem spočívá záhada sarkofágu faraona Sechemcheta?

Ilustrační obrázek - Egypt, Sakkára. Zdroj: www.pixabay.com

Tajemství pouštního písku jsou tím neproniknutelnější, čím je písek hlubší. Ještě než se staří Egypťané pustili do stavby Cheopsovy pyramidy, budovali v Sakkáře nedokončenou pyramidu panovníka Sechemcheta (kolem roku 2700 př. Kr.).

Propracovaný sarkofág

Uložili do ní několik tun těžký sarkofág, a to do hloubky 32 metrů pod zemí. Byl opravdu kolosální, dlouhý 2,37 a široký 1,14 metru, vytesaný z jediného alabastrového kvádru. Váží 250 kilogramů! Po technologické stránce mistrovské dílo.

Když jej objevil v roce 1954 domácí archeolog Zakaria Goném, radost byla obrovská, stejně jako očekávání odborníků i veřejnosti. Copak se asi v sarkofágu nachází? Zazděný vstup do pohřební komory totiž nejevil známky poškození, královská pečeť na víku zůstala neporušená a na podlaze ležely vzácné předměty ze zlata. Z toho se dalo vyvodit, že vykradači hrobů zde nebyli. Tím se také hrobka lišila od většiny ostatních královských hrobek.

Mezinárodní očekávání nemohlo být větší, místo nálezu začali obléhat novináři a fotografové z celého světa a davy zvědavců. Šířily se také divoké výmysly a spekulace.

Veliké zklamání

Ale následovalo obrovské zklamání. Při slavnostním otevření sarkofágu 27. července 1954 se ukázalo, že 4700 let starý alabastrový kolos je prázdný. Žádná mumie, žádný zlatý poklad – nic. Goném i jeho kolegové byli v šoku a nechápali to. Co se stalo? Krádež byla vyloučená, byla to záhada.

Chudák Goném byl krátce nato obviněn z krádeže. Zoufalý egyptolog roku 1959 ukončil sám svůj život ve vodách Nilu. Navzdory všemu archeologický průzkum komory pokračoval až do poloviny sedmdesátých let.

Žádná výjimka

Ovšem je faktem, že se již vyskytlo více takových případů. V roce 1925 archeologové z Harvardské univerzity objevili hrob Hetefery, manželky faraona Snofrua a pravděpodobné Cheopsovy matky. Její sarkofág byl též zhotoven z alabastru, byl uložen v hloubce 27 metrů a i zde bylo zřejmé, že jej vykradači hrobů nenalezli. Archeology ale čekalo stejné zklamání: sarkofág byl prázdný. Zvažovali, zda nemohlo jít o falešný hrob, proti tomu však hovořila skutečnost, že v komoře byly nesmírně cenné předměty ze zlata. Do falešných hrobů se poklady nedávaly.

Záhada trvá

Zakaria Goném byl až do své smrti pevně přesvědčen o tom, že Sechemchetova mumie ještě stále leží ukrytá někde pod pouštním pískem a jeho prázdný sarkofág měl pouze odvést pozornost lupičů. Dnes se egyptologové tomuto tématu raději vyhýbají. Údajně je také vchod do hrobky zavalený metr vysokou vrstvou písku, na níž se ještě vrší hromada odpadků, žádná státní instituce v Egyptě se tím ale nezabývá.