OTROKOVICE – Ikonická Karfíkova skluzavka zaujala na rekonstruovaném otrokovickém koupališti čestné místo. Dílo ve tvaru dámského střevíčku už sice nemůže dělat radost u bazénu, budoucím generacím bude přesto dál připomínat baťovský odkaz.
Přesun dvoutunového kolosu byla pro pracovníky zhotovitelské firmy delikátní záležitost, zpočátku totiž panovaly obavy, zda bude skluzavka v takovém technickém stavu, aby přesun zvládla. Díky přesné práci se však podařilo skluzavku přesunout na první pokus a těžkotonážní jeřáb ji přesně umístil na betonový podstavec. Město nyní bude podnikat další kroky, aby ji uchovalo. „Věřím, že se stane dominantou areálu. Unikátní Karfíkův rukopis je na Baťově dobře patrný a skluzavka bude jeho součástí. Byla zde pro potěšení několika generací a jejím přemístěním ji uchováme jako vzpomínku i pro ty další,“ uvedla starostka města Otrokovice Hana Večerková.
Staňte se členy FB skupiny Život ve Zlínském kraji a žádná zpráva z kraje vám neunikne. Sledujte nás na Twitteru, kde pro vás připravujeme plejádu pestrých zpráv.
Jeřáb tu však nebyl jen kvůli skluzavce. „Přemístili jsme také prefabrikované betonové objekty pro bazénové technologie, jako jsou například filtrace, rozvody vody, tlaková čerpadla, elektroinstalace a jiné. S ohledem na aktuální počasí pracujeme na vazbě výztuže tělesa brouzdaliště. Dalším krokem budou betonáže,“ popisuje vedoucí investičního oddělení Městského úřadu Otrokovice Jiří Andrlík. Na závěr se nainstalují vodní prvky, které budou dělat radost především dětem. Vodní dělo nebo delfín s pohonem na ruční pumpu zaujme nejmenší a dvě široké skluzavky budou sloužit všem generacím.
Vladimír Karfík byl v letech 1930 – 1946 vedoucím projekčního oddělení firmy Baťa ve Zlíně. Patřil k výrazným postavám na poli české a slovenské moderní architektury 20. století. Na podobě Otrokovic se od poloviny třicátých let podílel několika stavbami, a to dvěma školami (1935 a 1937), Společenským domem (1936), obchodním domem (1936), činžovním bytovým domem (1937), koupalištěm (1938) a v letech 1935 – 1939 letištěm.
