Vyšetření krevního obrazu. K čemu slouží a jak se v něm vyznat

Jedním ze základních a nejčastějších lékařských vyšetření je vyšetření krevního obrazu. Provádí se například při preventivních prohlídkách, u předoperačních vyšetření nebo když vás skolí nějaký bacil, který vás nechce standardně opustit. Z trochy krve se dá orientačně zjistit mnoho důležitých věcí – počínaje anémií (tzv. chudokrevností), přes probíhající infekci až po závažná onemocnění jako leukemie. Zatímco lékaři je na první pohled z laboratorních výsledků vše jasné, laik často vůbec netuší, o čem je řeč, a ve své lékařské zprávě se nevyzná. Podívejme se tedy, jak některé lékařské pojmy rozluštit, abyste se příště již sami zorientovali v základních údajích.

Krev

Lidská krev se skládá z 55 až 60 % z tekuté složky zvané plazma. Zbytek tvoří pevné složky, a to červené krvinky, bílé krvinky a krevní destičky. Dále krev obsahuje tzv. hemoglobin, což je červené krevní barvivo. Dospělý člověk má přibližně 5 až 6 litrů krve. Krev činí asi 8 % jeho hmotnosti.

Zkratka KO

Krevní obraz bývá často označován zkratkou KO. Potřebná krev se zpravidla odebírá ze žíly z ruky (přesněji řečeno z loketní jamky). Před odběrem je vhodné dostatečně napít, nejlépe obyčejné vody, aby krev nebyla příliš hustá a aby dobře tekla.

Obecně jsou stanoveny hodnoty, v rámci kterých se jednotlivé složky krve mají pohybovat u zdravého člověka. Pokud dojde k jejich vybočení z daného rozmezí, může se jednat o zdravotní problém. Jednotlivé hodnoty složek krve spolu úzce souvisí, proto by se měly i společně posuzovat.

Co znamenají odborné pojmy

Celkové vyšetření krve zjišťuje zastoupení jednotlivých krevních složek kromě plazmy. Neobejdeme se zde bez odborných termínů:

  • Leukocyty – bílé krvinky: Chrání nás před infekčními onemocněními a rakovinnými buňkami. Zvýšená hladina poukazuje např. na infekci, zánět. (Při  výše zmíněné leukemii dochází ke zmnožení bílých krvinek, které jsou nezralé a neplní svou normální funkci.)
  • Erytrocyty – červené krvinky: Zajišťují prostřednictvím hemoglobinu přenos kyslíku z plic do tkání, tj. okysličení našeho těla, a oxidu uhličitého opačným směrem.
  • Trombocyty – krevní destičky: Normálně díky své „lepivosti“ napomáhají k zástavě krve srážením, takže když se poraníme, rána se uzavře krevní sraženinou a my nevykrvácíme. Nadměrně řídká krev znamená nebezpečí krvácení (vnějšího i vnitřního), příliš hustá krev zase nebezpečí vzniku trombů a ucpání cév (mozková příhoda, infarkt).
  • Hemoglobin – zajišťuje přenos kyslíku, viz výše. Nejčastěji se setkáváme s anémií (tzv. chudokrevností), což je nízká hladina hemoglobinu. Projevuje se např. únavovou, pobledlou kůží, problémy s dýcháním.
  • Hematokrit – je poměr mezi objemem červených krvinek a objemem krve. U chudokrevnosti je většinou nízký hemoglobin spojený s nízkým hematokritem a často i se sníženým počtem červených krvinek.

Uvedené funkce jednotlivých krevních složek jsou zjednodušené pro základní porozumění. Skutečná realita je však mnohem složitější. Nicméně, pokud lékař řekne: „Podíváme se na ty vaše erytrocyty,“ jako informovaný pacient již budete vědět, že není třeba svlékat se do půl těla, případně vystrkovat na lékaře hýždě. Hovoří o vašich červených krvinkách a pro odběr krve bude stačit vyhrnout rukáv.