ČESKO – Podle oficiálních dat každý rok v Česku v důsledku konzumace alkoholu zemře cca 6 500 lidí. Přes 1,5 milionu dospělých Čechů/Češek ale také pije rizikově a přibližně 5-8 % z nich konzumuje alkohol v takové míře, že má tato praxe negativní dopady na jejich fyzické i psychické zdraví. Opomíjet pak ale nelze ani dopady do sektoru veřejného zdravotního pojištění, kdy jen trojice největších českých pojišťoven v této souvislosti ročně vynaloží přes 1,2 miliardy korun. Není tedy divu, že i ministerstvo zdravotnictví se již na rizikové pití alkoholu zaměřuje a snaží se i u nás podpořit celosvětovou kampaň Suchej únor, jejímž cílem je na rizika nadměrné konzumace alkoholu upozornit a také přivést lidi k tomu, aby své návyky přehodnotili…
Kolik alkoholu průměrně vypijeme?
Konzumace alkoholu je obecně považována za samozřejmou – a pokud někdo ve společnosti, která alkohol pije, prohlásí, že abstinuje, je toto rozhodnutí podrobeno minimálně celé řadě zkoumavých otázek. Konkrétně Češi se pak pravidelně umisťují také v čele žebříčků pojících se ke konzumaci alkoholu, dle údajů Českého statistického úřadu pak průměrně každý v Česku (a to včetně kojenců a dětí) ročně vypije 292 půllitrů piva, 175 panáků (0,05 l) tvrdého alkoholu a 100 sklenic vína. Je však třeba říci, že aktuálně do hry vstoupila také koronavirová pandemie, v jejímž důsledku začalo dle odhadů odborníků v alkoholu hledat útěchu ještě více lidí než dříve – meziročně sice spotřeba alkoholu v Česku klesla, to lze ale přikládat zejména faktu, že restaurace a bary byly v poměrně dlouhých časových úsecích kvůli koronaviru uzavřeny (a ruku v ruce s tím se snížila také spotřeba nápojů nealkoholických a de facto i zájem o návštěvu restaurací). Četnější problémy s konzumací alkoholu pak dokládá nejen zvyšující se zátěž záchytek, ale také nárůst zájmu o ambulantní léčbu, detox či přímo hospitalizaci.
Proč Suchej únor?
Kampaň Suchej únor má celosvětový rozměr, Česko se do ní letos zapojuje již podesáté. A jen v loňském roce si měsíční vzdání se veškerého alkoholu, což je podstata celého projektu, u nás vyzkoušelo cca 10 % dospělých, přičemž zhruba každý druhý následně – i po konci února – své pití omezil. Měsíční abstinence má pak prověřit, jak těsný je vztah člověka k alkoholu, a také zjistit, zda se jej dotyčný může vůbec takto snadno vzdát. „Když má člověk velkou potíž vydržet i ten měsíc, mohl by být na hraně rizikové konzumace,“ vysvětlila pak pro Českou televizi terapeutka Johana Růžková, která je také spoluorganizátorkou kampaně Suchej únor.
Suchej únor se letos nově zaměřuje ale i na osvětu ve firmách. Dle slov Petra Freimana, který je ředitelem neziskové organizace, jež Suchej únor v Česku pořádá, je totiž každý sedmý dospělý potenciálně rizikovým konzumentem. „Zpravidla právě to pracovní prostředí je první, které nějak poukáže na začínající problém, třeba tím, že se sníží pracovní morálka,“ doplnila také Růžková. Řada firem v Česku se tak rozhodla do projektu také zapojit a své zaměstnance v abstinenci podporuje. Podle Petra Popova, primáře Kliniky adiktologie 1. LF UK a VFN v Praze, se pak s kolegy často setkávají s tím, že i když zaměstnanci třeba pít přestanou, pro návrat do běžného života to již nestačí.
