Jak se podařilo dobyvateli jménem Hernán Cortés dobýt dnešní Mexiko? Bylo to krom jiného proto, že jej většina Aztéků považovala za ztělesnění boha.
Bůh chtěl hlavně zbohatnout
Aztéčtí kouzelníci na dvoře panovníka Montezumy byli znepokojení. Nejdříve spatřili na obloze kometu, pak byly na moři zpozorovány „hory“, které se pohybovaly. A ještě větší překvapení nastalo, když z těchto plovoucích hor vystoupili světlovlasí muži s vousy. Vždyť přesně takto měl vypadat bůh Quetzalcoatl, Opeřený had.
Podle křesťanského kalendáře se psal rok 1519 a vrcholila éra zeměpisných objevů. A Hernán Cortés, velitel španělských conquistadorů, kteří vystoupili z oněch lodí, měl na mysli hlavně jedno: najít zlato, případně stříbro. Oficiálně měl za úkol pouze prozkoumat legendami opředenou říši a pátrat po pokladech v říši ukrytých, ovšem on chtěl pro sebe všechno. Nečekal na rozkaz k vyplutí a vydal se s neúplnou flotilou šesti lodí k pobřeží Mexického zálivu. Provinil se tak proti služebním povinnostem a jeho nadřízení na něj vydali zatykač, ale s tím si Cortés nelámal hlavu. V únoru 1519 konečně vyplul s 11 loděmi od kubánských břehů na moře, aby dobyl Aztéckou říši. Měl zhruba 500 mužů, Aztékové na svou obranu mohli postavit desetitisíce bojovníků.
Dobyvatelský postup
Nejdříve přistál na poloostrově Yucatan a dobyl městečko Tabasco. Tamní Indiáni patřili k Mayům. Osvobodil přitom Španěla Jerónima de Aguilar ze zajetí. Dobře mu pak posloužil, neboť se v zajetí naučil jazyk Mayů, navíc se Cortés dozvěděl řadu věcí o zvycích Indiánů. Pak se Hernán pustil vzhůru po proudu řeky Rio Grijalba. Brzy se střetl s indiánským vojskem, čítajícím na 40 tisíc mužů – Cortés se svými muži však bez váhání zaútočil – a zvítězil. Mohla za to zřejmě především skutečnost, že jezdce na koních Indiáni považovali za jakýsi druh, kterému u nás říkáme kentauři. Cortés s sebou vezl také jediný kanón, ten ale stačil protivníky dokonale vyděsit. Ještě více to posílilo jejich představu, že Cortés je zřejmě bůh: dokáže přikázat obrovské kovové tyči, aby rozpoutala bouři.
La Malinche
Indiánům klesla bojová morálka a přestali věřit, že zvítězí. Poslali dvacet hezkých panen jako nabídku ke smíru. Jedna z nich mluvila jazykem Mayů i Aztéků – tlumočila tedy z aztéčtiny do mayštiny a Aguilar pak zase do španělštiny. Jmenovala se Malintzin, Španělé ji překřtili na Marinu a do dějin vešla jako La Malinche. Stala se Cortésovou milenkou a porodila mu syna.
Nepřítel nepřítele
V polovině srpna roku 1519 se Cortésovo vojsko vydalo dále do vnitrozemí. Do cesty se jim postavil městský stát Tlaxcala, který dobyvatelé porazili. A poněvadž Tlaxcala byla odjakživa nepřítelem Aztéků, přešla na stranu dobyvatelů.
Montezuma se poté rozhodl, že se raději vyhne bitvě a přijal Cortése v Tenochtitlánu jako hosta. Cortés jej však dal okamžitě zajmout, čímž proti sobě poštval Aztéky. Věděl, že nemá mnoho času, protože dostal zprávu, že na pobřeží se vylodil jeho krajan Pánfilo de Narváez s rozkazem Cortése zatknout, protože vede v Mexiku jakousi soukromou válku bez oficiálního souhlasu vedení. Cortés se tedy urychleně vypravil na pobřeží, v Tenochtitlánu nechal asi 80 mužů. Následovala bitva, ve které Cortés porazil své krajany, ostatně velká část vojska, která jej připlula zatknout, přeběhla na jeho stranu. Nyní měl k dispozici zhruba 1300 mužů.
Soumrak říše
S těmito muži se posléze vrátil do vnitrozemí, kde se ocitl uprostřed povstání, které vyvolala jeho posádka, když chtěla zastavit jakýsi náboženský obřad. Během nepokojů byl zabit Montezuma a vládcem zvolen jeho bratr Cuitláhuac.
Nyní již útočili Aztékové na Španěly s vervou, ti se proto v červenci 1520 stáhli na pobřeží. V Tenochtitlánu však nechali neviditelného smutného spojence, i když nevědomky: byly to neštovice, proti kterým neměli Indiáni žádné obranné látky. Masově umírali, podlehl i panovník.
Jeho nástupce jménem Cuauthémoc byl posledním aztéckým vládcem. V dubnu 1521 se totiž Cortés vrátil s armádou, posílenou najatými dobrodruhy z Kuby. Španělé Tenochtitlán dobývali tři měsíce, Cuauthémoc se nakonec vzdal, jeho pokus o útěk ale nevyšel. Byl zajat a jeho říše se stala minulostí. Vzniklo tam místokrálovství zvané Nové Španělsko. Cortés si to tak přál, přesto byl roku 1541 z Ameriky odvolán a zemřel v nemilosti.
