Starají se o děti, o své nemohoucí rodiče, chodí do práce a zároveň mají také své problémy. Jsou zavaleni starostmi a povinnostmi. Jsou sendvičovou generací. Dlouho nesou veškerou tíhu statečně na svých bedrech a jejich okolí si na to postupně zvykne. Jenže po čase toho na ně začne být zkrátka moc…
Každý sedmý v náročném sendviči
V České republice se v tzv. „sendviči“ nachází přibližně každý 7. člověk ve středním věku. Péče o druhé je náročná. Nese s sebou omezení a nároky nejen na pečujícího, ale na celou rodinu. Ať už se jedná o bydlení, finance, časovou, psychickou a fyzickou zátěž či obtíže spojené s poskytováním zdravotní péče. Pečující často čelí rozhodnutí, zdali se vzdát svého zaměstnání. Jindy zátěž v podobě náročné péče silně naruší partnerské vztahy. Pod tíhou dlouhodobě vyčerpávajících okolností se pak dostávají do situace, kdy by péči sami potřebovali.
O těchto věcech se však veřejně hovoří málo. Člověk většinou do dané situace spadne rovnýma nohama a následně se měsíce cítí jako Alenka v říši divů. Dopátrat se totiž všech potřebných informací nebývá snadné. Rozhodně se nelze spoléhat na to, že lékaři nemocného pečujícímu nějak výrazně pomohou s orientací v dostupných ošetřovacích a pečovatelských službách.
Sendvičová generace není jen jedna
Pojem sendvičové generace se nejčastěji spojuje se středním věkem. Jedná se, jak jsme již zmínili, o osoby v produktivním věku, jejichž pomoc potřebují jak jejich často nezletilé děti, tak jejich rodiče či prarodiče.
Mnohem méně se však mluví o druhé skupině, která však rozhodně není výjimkou. Jedná se o osoby blížící se k hranici seniorského věku, tak již za touto hranicí. Kromě toho, že pomáhají s péčí o vnoučata, pečují mnohdy ještě o svého vlastního rodiče nebo o svého nemocného partnera. Na druhé straně se však již oni sami potýkají s úbytkem vlastních sil a zdravotními problémy.
Problémy pečujících, o kterých se nemluví
- Nejen pečující samotní, ale také jejich okolí by mělo vědět následující:
- Pečující jsou dlouhodobě vyčerpaní, vystaveni stresu, nemají čas na péči o sebe, o své zdraví a o vztahy se svými blízkými.
- Pečující trpí samotou a nedoceněním okolí. Na společenský život nemají čas ani sílu. Navíc mnohdy narazí na nepochopení okolí, které žije „normálním“ životem.
- Pečující mají strach, že sami onemocní, a nebudou moci vše nadále zvládat. Tato obava je naprosto reálná, protože dlouhodobý stres, únava a často nedostatek spánku se časem opravdu mohou projevit na zdraví, a to jak fyzickém, tak psychickém. U někoho se může jednat „jen“ o mírnou podrážděnost, zvýšenou únavu, žaludeční neurózu, hubnutí či přibývání na váze. V horším případě se však může rozvinout celkové vyhoření, depresivní či úzkostné vnímání nebo jiné psychické poruchy. V somatické rovině, která je s psychikou úzce propojena, často dochází ke zvýšení krevní tlaku, dekompenzaci cukrovky, problémům s páteří (manipulace s nemocným či vozíčkem je náročná), problémům se štítnou žlázou atd.
Pomoc zvenčí bývá nutností
Vyžaduje-li to situace, nebojte se vyhledat odbornou pomoc – poraden, sociálních služeb a jiných organizací. Ujasněte si, jaký typ pomoci a pro koho potřebujete, např. sociální pečovatelskou službu (dovoz obědů, koupání), domácí zdravotní péči (převazy, odběry zdravotní sestrou doma u nemocného), rehabilitační péči (ústavní či domácí).
Najít však všechny potřebné informace může být časově náročný problém. Zkuste zjistit, zdali ve vašem okolí nefunguje podobný projekt jako v Brně, kde v rámci projektu Centra pro rodinu a sociální péči (CRSP) vznikl komplexní a aktuální on-line adresář služeb a organizací na území města, který sendvičové generaci výrazně usnadňuje orientaci v tom, na koho, kdy a kde se obrátit.
Zdroj: CRSP
