Lokalita Megido v Izraeli je možná lépe známa jako biblický Armagedon. Toto slovo pochází právě ze slova Megido, konkrétně ze spojení „Har Megido“, což v hebrejštině znamená pahorek Megido. Původně se toto slovo v řečtině psalo jako Harmagedon – a tak se z něj po čase stal Armagedon.
Konec světa?
Toto slovo se zapsalo do našeho povědomí strachem, který po tisíciletí vzbuzovalo, a v dnešní době ovšem také díky hollywoodské produkci…
Uměle vytvořený pahorek v Megidu ční nad Jizreelským údolím do více než dvacetimetrové výšky a skrývá pravděpodobně minimálně dvacet nad sebou postavených měst, z nichž nejstarší pochází z doby před více než pěti tisíci lety. Údolím vedla významná obchodní stezka Via Maris, spojující Egypt s Mezopotámií. Vedlo se tu také mnoho bitev, ve kterých bojovala řada slavných osobností. Ta nejslavnější bitva u Megida se má ale teprve odehrát. Bitva u Armagedonu popsaná v biblické knize Zjevení bude poslední bitvou mezi dobrem a zlem. Bude jí předcházet řada znamení – zemětřesení, morové rány či 300 kilometrů dlouhé řeky krve.
Dlouhá historie
Městský stát Megido je v bibli zmíněn hned několikrát. Dnes je vrcholek Megido hromadou sutin a archeologické vrstvy v Megidu jsou pro vědce přímo pokladnicí vědomostí.
Místo, které je předurčené jako dějiště poslední bitvy lidstva, již bylo, jak je výše uvedeno, svědkem řady jiných bitev. Poslední konflikt se odehrál za první světové války, kdy se tu střetly britské jednotky s osmanskými. Britové vyhráli – a Turci museli po téměř pětisetleté nadvládě ustoupit z Blízkého východu.
Ovšem mnohem a mnohem dříve, roku 609 př. Kr., zde egyptská armáda vedená faraonem Nechem II. porazila jednotky z Judey vedené králem Joziášem. Ten tu také padl a od těch dob se bitva u Megida stala v očích judského lidu synonymem naprosté zkázy.
Přesto k asi nejslavnějšímu střetu tu došlo pravděpodobně v roce 1457 př. Kr. V tento rok proti sobě stanuly síly faraona Thuthmose III. a Kanaánských. Jde o jednu z nejstarších bitev, která je historicky doložena – odkazují na ni hieroglyfy na stěnách chrámu v Karnaku. Egypťané zvítězili, ale masivní brány, které vzdorovaly faraonově armádě celé měsíce, se dochovaly.
Dalším posvátným místem je tu obří kruhový oltář pro obřadní oběti a působivé je také schodiště o 180 stupních, které vede do starých tunelů vyhloubených za krále Achaba.
A to není vše. V roce 2005 byly v této lokalitě objeveny pozůstatky mozaiky, která byla součástí zřejmě jednoho z nejstarších křesťanských kostelů na světě. Zdá se, že Megido si i nadále uchovává některá tajemství…
