Český statistický úřad zveřejnil první výsledky akce Sčítání 2021. Jednalo se o historicky první online sčítání lidu v naší historii. Výsledky přinášejí nejen unikátní informace o naší zemi a životě u nás, ale získaná data pomohou při plánování opatření, aby se u nás žilo ještě lépe. Sčítání 2021 začalo 27. března a skončilo 11. května loňského roku.
Sčítání obyvatel je tradiční součástí statistiky v každé zemi. U nás se poprvé konalo v roce 1869 a opakuje se každých deset let, podobně jako ve většině ostatních zemí. Díky tomu umožňují výsledky porovnat stav naší země s minulostí i se zbytkem světa. Výsledky ovlivňují také činnost veřejné správy, podnikatelské záměry nebo směřování vědy a výzkumu. Poskytují obrázek o ekonomické činnosti obyvatel a ve spojení s údaji o vzdělání, bydlení či složení domácností umožňují analyzovat například situaci čerstvých absolventů, samoživitelů, lidí, kteří ztratili práci před důchodem, pracujících seniorů či lidí bez příjmu. Získaná data jsou podkladem pro tvorbu nových pracovních míst, nabídku služeb nebo programů podpory sociálně slabších. „Je velmi potěšující, že plných 85 procent obyvatel se sečetlo elektronicky, a listinné formuláře se tak staly spíše doplňkovou formou. Předčilo to naše původní očekávání. Český statistický úřad také v maximální míře využil data z registrů státní správy, aby respondenty zatížil co nejméně,“ uvedl Marek Rojíček, předseda Českého statistického úřadu. Sčítání přitom probíhalo za nepříznivých podmínek pandemie onemocnění covid-19.
Získaná data jsou anonymní, výsledky nelze stáhnout ke konkrétní osobě
Sčítání 2021 využilo moderní osvědčené technologie nejen pro sběr, ale také pro ochranu dat. Veškeré výstupy, které statistici připravují, není možné stáhnout ke konkrétní osobě, a je tak zachovaná naprostá anonymita dotazovaných. První data statistici zveřejnili na konci ledna, dále ale budou výsledky zpřesňovat a doplňovat do většího územního detailu. V polovině roku zveřejní data o bytech a další charakteristiky obyvatelstva, po prázdninách pak budou informace o domácnostech a dojížďce. Veškerá data jsou zveřejňovaná na webu www.scitani.cz.
Obyvatelé republiky stárnou a přibývají
Podle výsledků sčítání lidu žilo k 27. březnu 2021 v Česku 10 524 167 obyvatel. Jejich průměrný věk byl 42,7 let a mezi sečtenými bylo 50,7 procenta žen a 49,3 procenta mužů. Oproti minulému sčítání vzrostl počet osob s vyššími stupni vzdělání. Ve srovnání s rokem 2011 přibylo téměř 195 tisíc domů. Necelých pět procent obyvatel naší země tvoří cizinci, nejvíce jsou v populaci zastoupeny osoby se státním občanstvím Ukrajiny (1,4 %), Slovenska (0,9 %) a Vietnamu (0,5 %).
Obyvatelé se hlásí k několika národnostem a církvím
Dobrovolnou otázku na národnost zodpovědělo 68,4 % obyvatel. K české národnosti se přihlásilo 83,8 % z těch, kteří otázku na národnost vyplnili (konkrétně 6 033 621 osob), k moravské národnosti pak 5,0 % (359 621 osob) a k národnosti slezské 0,2 %. Z dalších národností byla nejčastěji deklarovaná národnost slovenská (1,3 %), ukrajinská (1,1 %) a vietnamská (0,4 %). Oproti Sčítání 2011 vzrostl počet obyvatel hlásících se ke dvěma národnostem. Nejčastějšími kombinacemi jsou česká – moravská (179 721 osob), česká – slovenská (59 336 osob), česká – evropská (18 057 osob), česká – romská (15 841 osob) a česká – německá (13 637 osob).
Odpověď na náboženskou víru, která rovněž spadala mezi dobrovolné otázky, vyplnilo 69,9 % obyvatel. V odpovědi 18,7 % z nich deklarovalo, že jsou věřící a hlásí se k církvi nebo náboženské společnosti. Z církví a náboženských společností byla nejvíce zastoupena Církev římskokatolická, která představovala desetinu všech odpovědí (741,0 tis. osob). Odpověď „bez náboženské víry“ tvořila více než dvě třetiny (68,3 %) odpovědí.
„Domovní fond se v Česku rozrostl na 2 353 024 domů a ve srovnání s rokem 2011 tak přibylo téměř 195 tisíc domů. Za posledních 30 let se jejich počet u nás zvýšil dokonce o více než 484 tisíc, což představuje pětinu celkového domovního fondu,“ uvedl věcný gestor sčítání Robert Šanda. Nejrozšířenějším typem vlastníka domů byly fyzické osoby, které vlastnily 88,4 % všech domů. Druhou nejčastější formou vlastnictví bylo „spoluvlastnictví vlastníků bytů (jednotek)“, které bylo evidováno u 146 799 domů. Vlastnická struktura domů nebyla poprvé v historii sčítání zjišťovaná přímo od respondentů, ale byla odvozená z evidovaných údajů v katastru nemovitostí. Zhruba každý čtvrtý dům v Česku pochází ještě z období před rokem 1946.