Anna Svídnická – třetí manželka Karla IV. porodila manželovi vytouženého dědice

Annu měl původně Karel vyhlédnutou pro svého syna Václava, když byl ještě ženat s Annou Falckou. Synek však záhy zemřel. Anna Falcká zemřela také brzy, v roce 1353, sotva čtyřiadvacetiletá a sedmatřicetiletý Karel vyřešil situaci rychle. Již v květnu 1353 pojal tehdy třináctiletou Annu Svídnickou za svou třetí manželku.

Šlo o území

Pochopitelně tento svazek sledoval hlavně územní zajištění České koruny. Vévodství svídnické bylo jediným piastovským údělem ve Slezsku, který unikal lennímu svazku s českou mocí. Anna byla dcerou svídnického knížete Jindřicha II. a uherské princezny Kateřiny, otec jí však zemřel, když jí byly čtyři roky a dětství prožívala v Uhrách. Vládcem Svídnicka tak byl její strýc Boleslav II. – též nazývaný Bolek II. Ten byl spojen jak s polským králem, tak s braniborskými panovníky, a ti nebyli v dané době českému panovníkovi právě nakloněni.

Bolek neměl děti, a tak jeho dědičkou měla být právě Anna. Byla to křehká dívka, ale bystrého intelektu. Velký věkový rozdíl Karlovi vyhovoval – mohl jí podle svého mínění dál vzdělávat a formovat její charakter.

Ovšem k tomu, aby mohl být sňatek uskutečněn, bylo třeba jednat s polským králem Kazimírem, a také s někdejším Karlovým zetěm Ludvíkem Uherským. Roku 1353 se dokonce uskutečnil diplomatický kongres ve Vídni, který sledovala celá Evropa – Karel zde jednal také o sňatku své dcery Kateřiny s rakouským následníkem trůnu Rudolfem Habsburským.

Manželství

Karlova slavná třetí svatba se konala 27. května 1353 v Budíně. Díky tomuto sňatku připojil Karel k našim zemím také Horní a Dolní Lužici, ovšem nepochybujme o tom, že si od tohoto manželství sliboval také vytouženého dědice. Koneckonců, jak se praví, Karel se do své mladé nevěsty zamiloval. Nežili spolu dlouho, ale po tu dobu měli tvořit stabilní a harmonický pár. V tomto období také Karel získal titul císaře Svaté říše římské.

Jako první se však narodila dcera Alžběta či Eliška, která byla již jako osmiletá zasnoubena rakouskému vévodovi Albrechtovi. A uplynuly další tři roky, než se císař dočkal mužského potomka a dědice trůnu. 26. února 1361 se narodil syn Václav, který se opravdu jako Václav IV. později stal Karlovým nástupcem.

Rozmazlený dědic a Annina smrt

Císař měl ohromnou radost a konaly se velké oslavy. Císař přece na tento okamžik čekal tak dlouho! Karel nechal dokonce Václava již v roce 1363 korunovat na českého krále! Ještě jako dítě také Václav předsedal sněmovnímu zasedání. To bylo někomu možná k smíchu, ostatně Karel syna hrozně rozmazloval, protože jej bezmezně zbožňoval. Někteří historici se domnívají, že to je právě jeden z důvodů, proč Václav později selhal, když měl udržet otcovo dědictví.

Anna Svídnická zemřela při porodu třetího dítěte, a to 11. července 1362 ve věku pouhých třiadvaceti let – a s ní bezejmenné dítě. Karel velmi truchlil. Stal se potřetí vdovcem, a to na deset měsíců, kdy pojal za manželku Alžbětu Pomořanskou.