Poskytovat první pomoc po telefonu je daleko složitější, říká záchranář a dispečer v jedné osobě

ZLÍNSKÝ KRAJ – Kombinézu záchranáře obléká třiatřicetiletý David Boček už dlouhých 11 let. Ačkoliv téměř všechen čas tráví na výjezdové základně v Uherském Brodě, občas si odskočí do operačního střediska, kde jako dispečer přijímá telefonáty na tísňovou linku 155. Obě své role na krajské záchrance nyní přiblížil v krátkém rozhovoru.

Práce na sto pětapadesátce je proti výjezdům v terénu diametrálně odlišná, rozhodně ale není jednodušší. „U výjezdů se spoléháte na své ruce a svoje zkušenosti. Na dispečinku pracujete víc hlavou a řídíte ruce někoho jiného. Poskytovat první pomoc po telefonu je daleko složitější,“ líčí vystudovaný zdravotnický záchranář David Boček.

Staňte se členy FB skupiny Život ve Zlínském kraji a žádná zpráva z kraje vám neunikne.  Sledujte nás na Twitteru, kde pro vás připravujeme plejádu pestrých zpráv.

Zkušenosti z terénu jsou při práci dispečera neocenitelné. „Dokážu si představit, jak pacient vypadá, jaká je situace v místě události. Je to neskutečná výhoda,“ míní David Boček.

Zatímco při službě na operačním středisku pro něj případ končí položením sluchátka po krátkém čase od přijetí tísňové výzvy, v terénu má osud pacienta v rukou podstatně delší dobu. Poskytne mu přednemocniční léčbu a doprovází ho zpravidla až do samotného zdravotnického zařízení. David Boček tak zná stav pacienta při předání do rukou lékařů a tuší jeho šance na úplné zotavení. „Jsou případy, které se vám vryjí do paměti navždy. Například těžké úrazy dětí a vážné autonehody. Pro mě jsou hodně emocionálně silné i případy popálenin,“ přiznává David Boček.

Po době u stolu se vrací opět do sanitky

Jak David přiznává, k práci na středisku se dostal tak trochu z donucení. „V roce 2010 jsem nastupoval na pozici zdravotnický záchranář na základnu do Uherského Hradiště za kolegyni, která šla na mateřskou. Takže chtě nechtě mi po čase postupně s jejím návratem ubývalo směn v terénu a přibývalo těch na operačním středisku,“ vysvětluje záchranář.

Od té doby, kdy se z terénu přesunul víceméně pouze za stůl v operačním středisku, už uplynulo spoustu času a situace se opět změnila. „Už jsem zase zpět v sanitce. Na ZOS jsem si ale ponechal pár směn, abych nevyšel ze cviku,“ dodává David Boček.