Zhruba před 40 tisíci lety začal Homo sapiens vytlačovat neandrtálce. Podnícena byla zřejmě také jeho kreativita. Vědci totiž nalezli stopy pravěkého umění, které pochází zhruba právě z oné doby – některé díla však pro nás zůstávají stále hádankou.
Velký objev
Když 18. prosince 1994 sestoupili Jean-Marie Chauvet a dva jeho společníci do úzké skalní štěrbiny v jihofrancouzském údolí Ardéche a objevili rozlehlý systém jeskyní, nemohli uvěřit svým očím. Již objevení takového komplexu bylo senzací, pak ale dopadlo světlo svítilny na zobrazení mamuta na stěně. Když badatelé skálu svítilnami prozkoumali důkladněji, objevila se celá zoologická zahrada: stovky maleb a rytin medvědů, lvů, nosorožců, koní a dalších zvířat. Přes 400 jeskynních maleb jeskyně Chauvet tvoří nejstarší dosud známý soubor jeskynních maleb na světě.
Určování stáří
Když vědci prozkoumali uhel použitý na některé kresby, dospěli ke stáří zhruba asi 33 tisíc let. Kritikové namítali, že se tím vysvětluje pouze stáří uhlu. Co když umělec maloval kouskem uhlu starého? Této námitce však odporují dvě skutečnosti. Jednak šlo o dřevěné uhlí, možná přímo z ohniště (ne tedy o uhlí kamenné). Jednak na stejné stěně byla nalezena skvrna od sazí, jejíž stáří bylo stanoveno na více než 26 tisíc let. Skvrna je patrná na vrstvě vápna, které se usadilo na jedné z maleb. Obraz sám tudíž musí být o mnoho starší než ony saze.
Kultovní význam
Tato umělecká díla nebyl zřejmě pouhou dekorací: v žádné jeskyni nenašli badatelé odpadky ani jiné pozůstatky každodenního života doby kamenné. V těchto jeskyních, vyzdobených malbami, tedy zřejmě nikdo nežil. Spíš se asi jednalo o kultovní místa. Znázornění zvířat tak bylo možná určitým druhem loveckého zaklínání.
Umění ve své rané době asi vůbec mělo mnoho společného s magií. Tak v jeskyni Stadel ve Švábské Albě byla nalezena soška s lidským tělem a lví hlavou. Bájná postava? Šaman se lvím pláštěm?
Hudba
Lidé doby kamenné se zabývali i dalšími kulturními činnostmi. V jeskyni Hohle Fels ve švábských Alpách se kupříkladu našly zbytky nejstarších dosud známých hudebních nástrojů: flétna vyrobená z kosti supa bělohlavého a úlomky dvou fléten ze slonoviny, které jsou nejméně 35 tisíc let staré. Zdá se, že již tehdy lidé toužili po hudbě. Ta přitom neměla žádný význam, když šlo o holé přežití. Ale někteří vědci věří, že hudba upevňovala sociální soudržnost ve skupině. Protože ten, kdo provozuje hudbu, má například méně času na hádky.
