Kulový blesk je nejčastěji popisován jako zářící koule, která má bílou, žlutou, růžovou, vzácně i červenou barvu, měří asi 20 centimetrů a někdy prý zvláštně syčí. Podle vědců je vyvolaný výbojem velkého množství nakupené energie.
Podívejme se do historie
Jejich výskyt není pouze moderní záležitostí, ale sahá do daleké historie. Kupříkladu roku 1557 kulový blesk popálil Dianu z Poitiers o její svatební noci, ostatně o zraněních máme řadu dalších zpráv z dějin, protože se stalo, že kulový blesk i zabíjel nebo zapálil obydlí.
Roku 1753 se fyzik Georg Wilhelm Richman snažil blesk ulovit. Z okna laboratoře vyvěsil papírového draka na kovové tyči – a náhle se skutečně objevil kulový blesk. Bohužel Richmanovi se stal osudným, vlétl mu totiž přímo do čela. Pokusy související s kulovým bleskem prováděl i Nikola Tesla.
S čím souvisí?
V poslední době byly kulové blesky viděny i ve velkých výškách. Existují teorie, které se snaží vysvětlit kulový blesk teoriemi o antihmotách, meteoritech a podobně. Jednou z nejčastějších hypotéz je však ta, která se pokouší vysvětlit tento jev tak, že se vinou elektrických podmínek vytvoří ohraničený prostor, ve kterém může hmota existovat ve formě chladného plazmatu. Je zde ovšem potřeba teploty okolo 1000 stupňů Celsia, která se však v bouřkových mračnech nevyskytuje. Objevují se i jiné teorie, kdy je popisována souvislost s UFO – kulový blesk má být v tomto případě produktem neznámé inteligence.
Kulové blesky u nás
I u nás byly pozorovány kulové blesky v minulosti. Roku 1756 prý se v Budyšíně objevila ohromná koule, která přistála na pastvině, a dlouho po ní zůstal kruh.
Pozorování kulového blesku bylo hlášeno i v 19. století, kdy kulový blesk v Hošticích u Zdouna údajně pronikl do stavení, kde bylo malé dítě – chvíli kroužil kolem jeho hlavy, pak zmizel zase oknem ven.
Zajímavostí je hájenka Muchov u Velkého Chlumce, kde se kulový blesk objevil hned několikrát, ale nikdo nedokázal vysvětlit, proč. Navíc byl pozorován, i když zrovna nezuřila bouře.
Čím přesně jsou tedy kulové blesky tvořeny a proč se vyskytují ve větší míře hlavně na místech geomagnetických linií?
