ČESKO – Ačkoliv září je ještě relativně daleko, zápisy k povinné školní docházce se konají v souladu se školským zákonem v období od 1. do 30. dubna. Do prvních tříd nastupují obvykle (pomineme-li výjimky) všechny děti, které v době zahájení povinné školní docházky dosáhly šesti let (resp. letošní zápis do prvních tříd se týká všech dětí, kterým bude šest let do 31. srpna 2022, tedy dětí narozených od 1. 9. 2015 do 31. 8. 2016). V souvislosti s aktuální situací, kdy budou do vzdělávacího systému zapojeny i děti z Ukrajiny, je pak třeba zdůraznit, že přednostně budou samozřejmě zapisovány děti s českým občanstvím, zápisy dětí z Ukrajiny se pak budou konat od června, a to s ohledem na volné kapacity jednotlivých vzdělávacích zařízení.
Co si vzít k zápisu?
O konkrétním termínu a podobě přijímacího řízení rozhoduje každá jednotlivá škola sama, v základu ale platí, že nezbytnými dokumenty, které by si rodiče měli s sebou přinést, jsou rodný list dítěte, vlastní doklad totožnosti a případně potvrzení z pedagogicko-psychologické poradny, pokud byl dítěti schválen odklad povinné školní docházky. Podle dat České školní inspekce přitom s odkladem – tedy až v sedmi letech – nastupuje do prvních tříd ZŠ až pětina dětí. To je dle slov prezidenta Asociace ředitelů základních škol, Luboše Zajíce, skutečně nadprůměrné číslo. „Počet odkladů v rámci ČR je hodně vysoký, dle čísel se pohybuje až kolem 20 procent, což je ve srovnání s jinými evropskými zeměmi hodně, tam je to v řádu jednotek. U nás se z odkladu stala móda, není to ale pro děti zrovna dobře,“ uvedl přímo v rozhovoru pro ČT.
Kromě předložení povinných dokumentů mají školy také připravené dotazníky, v nichž shromažďují podstatné údaje o dítěti – a tyto dotazníky se vyplňují v rámci přijímacího řízení. Na některých školách pak v rámci zápisu probíhá i pohovor s dětmi. Jakmile je dítě přijato, měli by rodiče tuto informaci brát za závaznou – pokud by se přeci jen následně rozhodli pro změnu školy, měli by tento krok řediteli školy nahlásit co nejdříve, aby vedení mělo reálný přehled o potenciálních volných kapacitách. Tato informace přitom aktuálně nabývá na ještě větším významu – řada škol totiž bude volné kapacity využívat pro zápisy dětí z Ukrajiny.
Vzdělávání dětí z Ukrajiny
Žáci z Ukrajiny (resp. jejich rodiče) se budou moci k zápisu hlásit počínaje červnem – a jejich přijetí se bude řídit právě volnými kapacitami jednotlivých škol (mnohé z nich již nyní pracují i na navýšení kapacit stávajících). Výuka ukrajinských dětí pak bude probíhat společně s těmi českými – cílem je začlenit je do běžného systému českého školství. Jak Luboš Zajíc vysvětlil, vznik ryze ukrajinských tříd v plánu není, a to i z ryze organizačních důvodů – nejenže není možné zajistit adekvátní výuku v ukrajinštině, ale problémem by byla také koordinace s ukrajinským vzdělávacím systémem. Co do kapacit českých škol, prozatím je očekáváno, že nejvíce obsazené budou ty v hlavním městě a jeho okolí, ukrajinské děti tak mají větší šanci na přijetí mimo tyto lokality. Případný nedostatek míst ve školách pak specificky řeší tzv. Lex Ukrajina – a dle tohoto zákona pokud není možné umístit žáky v rámci jedné školy, musí situaci řešit zřizovatel – nevyřeší-li ji, povinnost zajištění výuky přebírá kraj a v krajním případě ministerstvo školství.
