Zažít válku. Odborníci v asistenčních centrech pomáhají uprchlíkům vyrovnat se s traumaty

David Dohnal při práci v asistenčním centru, které na začátku svého provozu sídlilo na krajském úřadě, foto Hasičský záchranný sbor Olomouckého kraje

OLOMOUCKÝ KRAJ – Kromě organizačních činností mají hasiči v asistenčních centrech pomoci válečným uprchlíkům v Olomouci a Šumperku na starosti také koordinaci psychosociální podpory. Běžně totiž pomáhají lidem po traumatických zážitcích, po požárech, povodních, při tragických autonehodách. Nyní před nimi stojí další úkol: pomoci lidem, kteří utekli před válečnými utrpením z Ukrajiny

V Olomouci už stanovištěm psychosociální pomoci v průběhu března prošlo přes 4100 lidí, z toho 1700 dětí. Pomoc odborníků využilo 120 uprchlíků, které bylo nutné po psychické stránce stabilizovat a poskytnout jim odbornou posttraumatickou péči. Asi sedmdesátce z nich pak byla doporučena následná psychologická pomoc. „Nechali na sebe kontakt na našem stanovišti a my se jim snažíme postupně zajistit péči,“ vysvětluje dlouholetý zkušený psycholog hasičů David Dohnal, který v rámci asistenčního centra koordinuje psychosociální podporu. Tým tvoří výjezdoví hasiči vyškolení pro poskytování posttraumatické péče, policejní interventi, pracovníci Střediska sociální prevence Olomouc či dobrovolníci z univerzity a humanitárních organizací. Celkově se v asistenčním centru v Olomouci a v Šumperku střídá 54 pracovníků. David Dohnal s kolektivem pomáhá v centru už více než měsíc.

Staňte se členy FB skupiny Život v Olomouckém kraji a žádná zpráva vám neunikne.  Sledujte nás na Twitteru, kde pro vás připravujeme plejádu pestrých zpráv.

Jeden z dlouholetých členů posttraumatického týmu hasičů Martin Daniš pomohl v centru již desítkám válečných uprchlíků. „Musíme je stabilizovat, ujistit je, že jsou v bezpečí, že jim nic nehrozí. Vrátit je do reality, aby vnímali tady a teď a aby si uvědomili, že musí myslet na budoucnost kvůli dětem.  Mnozí prožili velké utrpení, strach, mají v sobě rozličná traumata,“ podotýká Martin s tím, že se snažil oprášit i základy ruštiny. Pár ruských vět využil například při rozhovoru s osmiletým děvčátkem. „Byla překvapená, když jsem na ni začal mluvit v ruštině, ale chytila se a stydlivě odpovídala. Když jsem jí předal plyšového pejska, rozzářily se jí oči, lapla jej pod paži a spokojeně s maminkou odcházela. Taková drobnost v tom všem smutku, ale pro mě nezapomenutelný okamžik,“ líčí Martin.

Kromě psychologické pomoci jsou v centru předávány uprchlíkům také důležité informace pro pobyt v České republice. Mají zde rovněž možnost se zeptat na podrobnosti ohledně vzdělávání, systému školství, jazykových kurzů, uznávání kvalifikací, fungování veřejné správy a dalších detailů, které jsou pro život v naší zemi potřebné. „Nejčastěji se zajímají o vzdělání pro své děti. Kdy a kde mohou chodit do školy,“ popisuje Martin.

Kromě ukrajinských uprchlíků pomáhají v asistenčním centru odborníci i těm, kteří tam pomáhají. Nejohroženější skupinou jsou právě tlumočníci a dobrovolníci. „Ti jsou denně vystaveni všem emocím, traumatům, válečným zkušenostem a po náročné dvanáctihodinové směně je potřeba, aby ze sebe vše setřepali, opustili svou pracovní bublinu a uvědomili se, že normální život běží dál. A s tím se jim snažíme pomáhat. Potřebujeme, aby se všichni, kdo v centru pracují, udrželi co nejdéle v psychické pohodě, i když jsou zde vystaveni velkému stresu,“ uzavírá David Dohnal.

Výzdoba stanoviště psychosociální pomoci na KACPU v Hanáckých kasárnách v Olomouci, foto Hasičský záchranný sbor Olomouckého kraje