Válka na Ukrajině neovlivní jen ceny potravin, může být i hůř – je hladomor „za dveřmi“?


Warning: Attempt to read property "post_excerpt" on null in /data/web/virtuals/3737/virtual/www/wp-content/themes/mh-magazine/includes/mh-custom-functions.php on line 392

Warning: Trying to access array offset on value of type bool in /data/web/virtuals/3737/virtual/www/wp-content/themes/mh-magazine/includes/mh-custom-functions.php on line 394

Warning: Attempt to read property "post_title" on null in /data/web/virtuals/3737/virtual/www/wp-content/themes/mh-magazine/includes/mh-custom-functions.php on line 394

ČESKO – Ať už se člověk o geopolitickou situaci zajímá, či nikoliv, faktem je, že dopady války na Ukrajině v jejím důsledku pocítí úplně každý. Nejnovějším problémem, s nímž se lidé (nejen v Česku) budou potýkat (po skokovém nárůstu cen energií a pohonných hmot) je nárůst cen základních potravina, a dokonce i jejich potenciální nedostatek.

Vzhledem k tomu, že Ukrajina patří mezi největší producenty v oblasti zemědělství a potravinářství (jedná se především o významného vývozce obilí a rostlinných olejů), je jasné, že stávající situace se na schopnosti exportu významně podepíše. Ukrajina navíc nejenže vyváží plodiny, ale je také významným producentem hnojiv, na nichž jsou závislí farmáři po celém světě, tedy i v Česku. Aktuálně se sice někteří ukrajinští farmáři navzdory pokračujícím bojům rozhodli osít svá pole (za doprovodu vojáků, kteří hledají miny…), ovšem sklizeň je i tak ohrožena. Jak navíc upřesnil Petr Krogman, který na Ukrajině také podniká v zemědělství, problémem je, že Rusové na Ukrajině ničí nejen sklizeň současnou, ale i tu z předchozího a nadcházejícího roku.

„Dvacet procent sklizně z loňského roku je ve skladech zablokovaných ruskou armádou, když nebude vyvezena, nebude kam uložit sklizeň současnou. Farmáři nebudou moci sklidit, nedostanou peníze a nebudou moci zasít příští rok,“ vysvětlil tak v podstatně určitý dominový efekt Krogman. Ten také v rozhovoru pro ČT poznamenal, že v krajním případě by mohlo dojít na hladomor a v jeho důsledku na v podstatě nezvladatelnou migrační krizi. „Ukrajina živí 400 milionů lidí a ty nejslabší kategorie jsou v Africe. Tam když stoupnou ceny potravin dvakrát nebo třikrát, dá se do pohybu na 200 milionů lidí, což bude zcela nesrovnatelné s předchozí situací s Libyí a Sýrií, Evropa pak nebude mít šanci se s takovou migrační vlnou vypořádat,“ vysvětlil možná rizika.

Inflace a zdražování

Rostoucí náklady výrobců a problémy s dodávkami důležitých surovin právě i ze zmiňované Ukrajiny se pak velmi negativně podepisují do cen na trhu, a to včetně cen základních potravin. Meziročně potraviny a nealkoholické nápoje v rámci tzv. spotřebního koše podražily o 7,7 procenta, inflace ale během března meziročně zrychlila na 12,7 procenta, což je nejvyšší hodnota od června 1998. Není tedy divu, že sílí tlaky na vládu, aby začala adekvátně jednat a zahájila např. kroky směřující k navyšování platů.

Jak upřesnil vicepremiér Marian Jurečka, vláda by se mohla zvyšováním platů a minimální mzdy zabývat v polovině roku. „Už jsme o tom mluvili před dvěma měsíci, že v pololetí předložíme aktualizaci zákona o státním rozpočtu,“ doplnil. Podle ekonomky Danuše Nerudové bude muset vláda představit silný sociální program cílený skutečně na ty, kteří to potřebují, jelikož rozhodně není v situaci, aby mohla přijímat jakákoliv plošná opatření. Na navyšování mezd pak v souvislosti se stále narůstající inflací tlačí i odbory. Kabinet naopak v daném kontextu připomíná i své předchozí kroky – zvýšení životního a existenčního minima či plánované snížení spotřební daně u nafty a benzinu (to však dle analytiků bude mít směrem ke spotřebitelům prakticky minimální dopad).