ČESKO – Ruku v ruce s klimatickými změnami se svět potýká s extrémními výkyvy teplot a neobvyklými klimatickými jevy, a to včetně živelních pohrom. Česko ale aktuálně namísto ničivých povodní trápí jejich pravý opak – tedy obrovské sucho. Dle dat shromažďovaných v rámci služby Intersucho jsou problémy s nedostatkem vláhy na téměř 70 % českého území. A ani další vyhlídky nejsou nijak pozitivní (tedy, deštivé…).
Průměrný srážkový úhrn za rok je 500 mm, aktuálně ale hodnoty dosahují ke 20 % tohoto úhrnu. Srážky od počátku letošního roku do konce března dosáhly jen k hodnotě 26,3 milimetru, přitom dlouhodobý normál je 73 milimetrů. Z hlediska celé republiky vykazují lepší hodnoty oblasti ve vyšších nadmořských výškách – jelikož charakter srážek byl takový, že chumelilo nebo pršelo především v horách. V podhůřích již bylo srážek méně a v nížinách nebyly prakticky žádné. Jak odborníci upozorňují, suchá je půda ve vrstvách do 40 cm a také níže do hloubky jednoho metru. Nejhorší je situace v Polabí, jižních Čechách a na Hané, extrémní sucho v hloubce 1 metru pak bylo zaznamenáno na Jesenicku. Naopak poměrně dobře jsou na tom z hlediska vlhkosti půdu oblasti jako severní Čechy, Karlovarsko či Beskydy.
Jedinou nadějí je déšť…
Ačkoliv na horách ještě leží sníh, odborníci již zaznamenávají půdní sucho a upozorňují také na mizející podzemní vody. „Od listopadu loňského roku jsou srážky podprůměrné, pro půdu to může mít kritický dopad. Hlubší spodní vody se naplňují na konci zimy, kdy by půda měla být nasycená. Voda, která naprší, se dostane skrz půdu dolů, do hlubších vrstev, ale jelikož půda je teď suchá, tak když něco naprší, budeme rádi, pokud to půda pojme a vláha bude to k dispozici pro rostliny a zemědělce. V případě, že nezaprší, vláda pro rostliny bude chybět,“ objasnil pro ČT hydrolog Ladislav Kašpárek z Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka.
Pokud se tedy nedostaví v květnu a červnu nějaké větší srážky, může voda začít kriticky scházet. I když komplexně bilance pro celé Česko ještě nevypadá úplně zle – protože na horách ještě voda je – v nížinách je situace mnohem závažnější. Ačkoliv již v minulosti navíc vznikla řada různých aktivit směřujících k zadržování vody v krajině, mnohé z nich spíše situaci zhoršily – jak Kašpárek upozornil, např. se vytvořila pověra, že rybníky situace zlepší. Pokud jsou ale rybníky v nižších polohách s vyššími teplotami, tak výpar z hladiny je větší než srážky a voda prostě mizí. „Jediným řešením může být zadržování vody uměle v hlubších nádržích, ty má ale smysl dělat jen tam, kde voda skutečně je – tedy v horách nebo v jejich blízkosti,“ vysvětlil také Kašpárek s tím, že jinak již bude nutné přistoupit k systematické závlaze, a to zejména v případě zemědělských ploch. „Ve dvacátém století jsme žili ve velmi příznivém klimatickém cyklu, v naší zemi je tak využití vody pro závlahu naprosto minimální ve srovnání se světem. Tam je většina vody využita právě na závlahu. Jiné řešení ale ani u nás časem nebude,“ uzavřel hydrolog.
