Návštěva středověké vesnice: Dokážeme se přenést v čase?

Ilustrační obrázek. Zdroj: www.piqsels.com

Albert Einstein jednou řekl: “Pro nás přesvědčené fyziky jsou minulost, přítomnost a budoucnost pouhou iluzí“. Je možné, aby v následujícím příběhu bylo několik jeho účastníků nějak přeneseno do dávné minulosti?

Zmizelý kostel

Bylo to jedné říjnové neděle roku 1957. Tři patnáctiletí mládenci, účastníci tréninkového soustředění v Shotley (hrabství Suffolk), které pořádalo Královské britské námořnictvo, byli právě na cestě do sousední vesnice Kersey. Zdálky již slyšeli kostelní zvony, když ale dorazili do vsi, připadalo jim vše podivně změněné. Kersey nevypadalo jako místo z 20. století, spíše jako středověká vesnička.

Navíc zjistili, že kostelík, který ještě před chvílí slyšeli, najednou zmizel, nebylo samozřejmě slyšet už ani kostelní zvony. Když šli dál po cestě pokryté spadaným listím, uvědomili si také, že po pravé straně nestojí jediný dům. Na místě, kde se měla nacházet řada domů, byl jen les. Pouze po levé straně stálo několik obydlí. Na severním konci obce stálo více domů, všechny však byly malé, starobylé a špinavé. Vůbec se to nedalo srovnat s Kersey, jak si je pamatovali z dřívějších návštěv. Jak se mohlo vše tak náhle změnit?

Nikde nikdo

Zmatení mládenci navíc zjistili, že vesnice – jindy plná lidí – je jako po vymření. Nikde žádná auta, dráty elektrického vedení, antény – nic neprozrazovalo život 20. století.

Mrtvolný klid působil na chlapce velmi stísňujícím dojmem. Neslyšeli ani ptáčky. Když se rozhlíželi po liduprázdné cestě, nezahlédli nikde ani psa. Nebylo cítit ani lehký větřík, listí na stromech se nepohnulo.

Chlapci opatrně nahlédli oknem do příbytku řezníka. Uvnitř viděli pověšené kůže ze staženého skotu. Ty však byly staré, potažené  zelenou plísní. Byl to také jediný krámek, který ve vsi objevili. A byl tak sešlý, špinavý a pokrytý pavučinami, že se vnucoval závěr, že řezník již obchod opustil. Nahlédli okýnky i do ostatních domů, všude však viděli jen prázdné místnosti, v nichž nebyl ani nábytek…

Návrat do současnosti

Mladíci měli také po celou dobu podivný pocit, že je někdo neviditelný pozoruje. Urychleně šli dál až do středu vesnice, kde se zastavili, aby si vydechli – a náhle bylo vše zase normální! Strašidelná scéna zmizela, zvony opět vyzváněly a bylo vidět věž kostela.

Britský badatel Andrew McKenzie začal pátrat v historických pramenech. Zjistil, že se stavbou kostela, který chlapcům náhle zmizel z očí, se započalo někdy kolem roku 1340. Kvůli epidemii moru byly práce roku 1349 přerušeny a pokračovalo se v nich až o 100 let později. Definitivně byl kostel dostavěn v roce 1481.

Chlapci později označili místo, kde mělo stát zašlé řeznictví. Dnes slouží dům stojící na tomto místě jiným účelům, v minulosti tu však skutečně bylo řeznictví.

Zdá se tedy, že někdy můžeme být krátkodobě vyvázání z přediva takzvané reality? Možná. Ať už se to děje jakkoliv.