Kdy má smysl vystavovat se slunci kvůli vitamínu D? Jeho tvorba nezávisí pouze na době strávené opalováním

S pokračujícím jarem přibývá slunečních dnů. Mnozí vyhledávají slunce nejen kvůli opálení, ale také kvůli doplnění životně důležitého vitamínu D. Nicméně slunce nám déčko nedodá vždy. Má již nyní, v dubnu, smysl nahánět slunce kvůli tohoto vitamínu?

Vitamín D, vápník a kosti

Vitamín D není pouze jedna látka, ale souhrnný název pro látky, z nichž si organismu vytvoří hormon kalcitriol. Sehrává, mimo jiné, významnou roli při optimalizaci hladiny vápníku a fosforu v krvi, tedy prvků nepostradatelných pro tvorbu zdravých kostí. Dlouhodobě špatné vstřebávání fosforu a vápníku vede k řídnutí kostí (osteoporóze). Tehdy se kosti stávají křehčí s tendencí ke vzniku zlomenin. Zjednodušeně lze říci, že se vitamín vytváří z cholesterolu působením slunečního záření na naši kůži. Tento proces vznikl asi před 300 miliony lety, kdy se první obratlovci přesunuli z oceánu bohatého na vápník na suchou pevninu.

Bronzové opálení neznamená automaticky vitamín D

Lidé si zpravidla myslí, že při každém opalování získávají vitamín D. Toto je ale velký mýtus. Naše kůže totiž zhnědne díky UVA slunečnímu záření. K tvorbě vitamínu D je však potřeba UVB záření. Průchod tohoto záření pohlcuje ozónová vrstva, snižují jej mraky, znečištěné ovzduší a opalovací krémy. Také není dobrá přehnaná hygiena, časté koupele v horké vodě a mýdlo totiž zbavují kůži ochranné vrstvy mazu a tuku důležité pro tvorbu vitamínu D.

Jak zjistit, jestli nám slunce poskytne vitamín D

Jak tedy zjistíme, jestli sluneční světlo toto záření obsahuje? Pokud vrháme „dlouhé“ stíny, tj. délka našeho stínu je delší než naše skutečná výška, je slunce již příliš nízko a UVB záření se odráží od ozónové vrstvy a proniká k nám jen minimálně. Takže pokud chceme ze slunce získat vitamín D, nemá smysl se opalovat ráno nebo večer. Orientačně se uvádí, že v naší republice získáte naposledy vitamín D ze slunce v prvním zářijovém týdnu a pak až od poloviny dubna. Po celé následující období bychom měli věnovat zvýšenou pozornost přijímání „déčka“ z potravy, protože sluníčko nám v tomto už příliš nepomůže.

Zdroje vitamínu D

Mezi zdroje bohaté na tento vitamín patří zejména rybí tuk (makrela, losos, tuňák atd.), tresčí játra, máslo, sýry, žloutek a plnotučné mléko. Na rozdíl od mnoha jiných vitamínů ho téměř vůbec nenajdeme v zelenině a v ovoci. Spolu s vitamíny A, E a K patří k vitamínům rozpustným v tucích nikoli ve vodě.

Pobyt na slunci a čerstvém vzduchu má však samozřejmě svůj smysl i tehdy, když nám příliš déčka nepřinese. Minimálně proto, že nás nabije pozitivní energií a přinutí k pohybu.