ZLÍN – Pestrou skupinku studentů uvítali lektoři na kurzech češtiny pro Ukrajince. Ty nedávno otevřela zlínská univerzita, aby uprchlíkům pomohla sžít se s novým prostředím.
Ústav moderních jazyků a literatur zatím otevřel dva bezplatné osmitýdenní kurzy češtiny. „V tuto chvíli máme přihlášených 16 lidí. A hlásí se nám další, počítáme tedy s tím, že se počty účastníků budou ještě dále navyšovat,“ myslí si koordinátorka kurzu Petra Bačuvčíková.
Staňte se členy FB skupiny Život ve Zlínském kraji a žádná zpráva z kraje vám neunikne. Sledujte nás na Twitteru, kde pro vás připravujeme plejádu pestrých zpráv.
Lidé z Ukrajiny komunikují spíše jen ve své rodné řeči, částečně v ruštině, výjimečně i angličtině. V prvních lekcích se potýkají zejména s latinskou abecedou, se kterou se většina z nich prozatím téměř nesetkávala. Učí se základní slovní zásobě, společenským frázím a také správné výslovnosti. „Mezi studenty jsou velké rozdíly a je vidět, že někteří z nich se výuce českého jazyka již věnovali. Zpočátku se jim zdála výuka jednoduchá, ale například s vyjádřením záporu slovesa „být“ či vyjádřením určitých výrazů narazili na stupňující se obtížnost češtiny,“ sděluje první dojmy z výuky lektorka Petra Hanáčková.
Za každým studentem stojí silný příběh
Celkové složení skupiny je velmi rozmanité. Jsou zde studenti, senioři, matky s dětmi i profesionálové z odvětví inženýrství, managementu, vzdělávání či bankovního sektoru.
Mezi účastníky kurzu jsou i manželé Mariia a Grygorij, kteří se svěřili, za jakých okolností se do České republiky dostali. „Tito sedmdesátníci přijeli z ukrajinského Mykolajivu do Zlína v polovině března. Nyní jsou tisíc kilometrů od domova, který denně bombarduje ruská armáda. Cítí, že potřebují češtinu, aby v novém prostředí nebyli úplně ztraceni. Zároveň tak chtějí poděkovat místním lidem za lásku a vstřícnost,“ přiblížila jejich příběh mluvčí univerzity Petra Svěráková.
„Nechali jsme na Ukrajině dům i našeho psa, o toho se teď stará náš soused. Naše dcera zůstala na Ukrajině. Češtinu potřebujeme pro běžnou komunikaci, abychom se co nejlépe dorozuměli v každodenních situacích,“ shodují se manželé.
„Jsme už starší lidé, na výuku se ale i přesto moc těšíme, chceme se seznámit se základy češtiny a dozvědět se zajímavosti o české kultuře. To je naše pocta zemi a lidem, kteří nás tady přijímají,“ dodávají.
