Vodní hrad Lipý se nachází v centru České Lípy v Libereckém kraji. Hrad, založený koncem 13. století, se na seznamu přístupných památek objevil až v roce 2003. Každopádně se jedná o hrad se zajímavou historií.
Historie
Na středním toku Ploučnice jej založil kolem roku 1268 Chval z rodu Ronovců. V dostavbě pokračoval jeho syn Čeněk, který se jako první psal „z Lipé“. Roku 1278 však padl v bitvě na Moravském poli a hrad získal jeho syn, známý šlechtic Jindřich z Lipé. Ten zřejmě přestavěl původně dřevěné sídlo na kamenný hrad. V roce 1319 jej však prodal Berkům z Dubé, svým příbuzným. Berkům zůstal hrad až do husitských válek.
V roce 1426 byl dobyt vojsky Jana Roháče z Dubé a stal se jednou z jejich základen. V roce 1444 obsadilo vojsko lužického Šestiměstí hrad i město, poté jej předalo Jindřichovi Berkovi z Dubé.
V 16. století byl hrad přestavěn na zámek, který po bitvě na Bílé hoře získal jako konfiskát i s městem Albrecht z Valdštejna. Ten ale panství přesunul do Zahrádek, hrad Lipý přestal být sídlem šlechty a chátral. V roce 1636 byl Valdštejnův majetek zkonfiskován, takže jej získala Isabela z Harrachu, o sedm let později byl ale dobyt švédským vojskem. V té době již chátrající zámek se pak dostal na dvě sta let do vlastnictví Kouniců.
Ovšem požár, který v roce 1820 zachvátil město, se nevyhnul ani zámku. Chátrající areál byl pak dále pronajímán, pak přestavěn na továrnu – rafinerii cukru, a to rodinou Altschulových. Když kvůli svému židovskému původu emigrovali, převzalo do své správy objekt město Česká Lípa. V roce 1957 na příkaz místního národního výboru byla hlavní zámecká budova odstřelena. Tím jako by Lipý přestal existovat, avšak v roce 1992 se zde pustili do práce archeologové a zjistili řadu věcí i o počátcích osídlení České Lípy.
Dnes je tu tedy umístěn okruh, umožňující návštěvu nádvoří s ukázkami pozůstatků hradní architektury, je možné nahlédnout do gotických sklepení a podívat se do branské věže s expozicí připomínající život na hradě Lipý. Expozic je tu ostatně více. Hrad slouží i jako místo konání mnoha kulturních a společenských akcí.
Pověst o nešťastné paní Anežce
Paní Anežka byla velmi nešťastná, protože se jí dvořil Zikmund Děčínský z Vartemberka. Věděla dobře, že se nejedná o lásku, ale o majetek. Zikmund měl ale svůj vliv a byl jako umanutý, když se mu něčeho zachtělo. Smutná svatba se tedy nakonec konala.
Svatební noc ovšem nikoliv – zoufalá Anežka raději skočila z věže, než by zůstala s nechtěným ženichem. A Zikmundovi se jeho hamižnost také nevyplatila. Když kraj ničila povodeň, vyhnal z hradu služebnictvo a s poklady se sám uchýlil do věže. Netušil, že se tam za ním stáhly také všechny krysy, které hradního pána prý zakrátko snědly zaživa.
Nešťastná Anežka se však dodnes zjevuje na hradě Lipý jako Bílá paní, chodí údajně s bílým psíčkem. Dokáže prý potrápit ty měšťany, kteří by nedbali o rozkvět města – ale dobrým lidem pomáhá.
Takto se měla zjevit nemocné dceři místního zvonaře. Nejenže ji vyléčila, nechala jí i hromádku suchého listí. Dívka byla vděčná, listí ale zahodila. Když přišla domů, zjistila, že se jí šaty nějak lesknou a třpytí – bylo to ryzí zlato, zbytek listí, který ulpěl na šatech. Zvonařova živnost od té doby vzkvétala, neboť zlato stačilo nejen na zaplacení dluhů, ale i opravu chátrající chalupy.
