Děti z Ukrajiny: milují školu, zdravě jedí a následují evropské trendy

Ilustrační foto Shutterstock

OLOMOUC – Školu navštěvují mnohem raději než děti ve zbytku Evropy. Do jejich jídelníčku patří ve větší míře ovoce a zelenina a také častěji stolují v rodinném kruhu. Jejich životní styl se za poslední dvě dekády rychle přiblížil celoevropským trendům – ať jde o vnímání vlastního zdraví, aktivní trávení volného času, pokles popularity alkoholu a kouření, nebo celkovou životní spokojenost. Ukázali to výzkumníci z Univerzity Palackého v Olomouci (UP) v reportu speciálně zaměřeném na ukrajinské děti a mládež.

Třicet procent ukrajinských dětí chodí velmi rádo do školy. Tím se výrazně liší od evropského průměru, který činí 21 procent. Ještě markantnější je podle výsledků mezinárodní studie HBSC (Health Behaviour in School-aged Children) rozdíl ve srovnání s českými dětmi: do školy se jich u nás velmi těší jen asi 10 procent. Mladí Ukrajinci jsou také méně ve stresu ze školních povinností, než je v Evropě běžné – pod tlakem se cítí jen 26 procent dětí na Ukrajině oproti 46 procent v Evropě.

Staňte se členy FB skupiny Život v Olomouckém kraji a žádná zpráva vám neunikne.  Sledujte nás na Twitteru, kde pro vás připravujeme plejádu pestrých zpráv.

Jablka, švestky, zelí, řepa: Ukrajinci jedí zdravě. A spolu

Ukrajinské děti patří mezi premianty, co se týká stravovacích návyků. Bezmála tři čtvrtiny populace 11letých (72 procent) a dvě třetiny mezi 15letými (65 procent) pravidelně snídají předtím, než vyrazí do školy. To je znatelně více než u jejich vrstevníků z Evropy (65 procent u 11letých a 52 procent u 15letých). Ale nejde jen o snídaně. Ukrajina patří k top zemím, kde se rodina každý den sejde alespoň u jednoho společného jídla (v 73 procentech případů). Průměrná hodnota napříč Evropou je přitom jen 50 procent. „Společné stolování je pevnou součástí ukrajinské kultury. A nejde jen o jídlo, ale také o komunikaci v rodině a těsné rodinné vztahy v obecné rovině,“ říká Dasha Pavlova, hlavní řešitelka studie HBSC na Ukrajině.

Jablko či švestku neopomene do jídelníčku zařadit každý den zhruba polovina 11letých a necelých 40 procent teenagerů ve věku 15 let (evropský průměr je 46 procent u 11letých a 35 procent u 15letých). Zajímavá je i změna v čase. Ještě v roce 2002 byla ukrajinská mládež s ovocem na štíru, když si ovocné svačinky denně dopřávala jen zhruba čtvrtina dětí oproti evropským 34 procentům. Na evropské špičce jsou mladí Ukrajinci také v konzumaci zeleniny. Každý den ji do jídelníčku zařadí 52 procent školáků (v Evropě 39 procent).

Rizikové chování: méně tabáku, „trávy“ i alkoholu

„Ať jde o kouření, konzumaci alkoholu, nebo experimenty s marihuanou – ukrajinské děti patří statisticky k té části Evropy, kde je rizikové chování spíše výjimkou,“ říká Michal Kalman, vedoucí výzkumného týmu z UP. V případě pravidelného kouření kopírovaly ukrajinské dívky ještě v roce 2002 své evropské vrstevnice – přibližně každá čtvrtá 15letá (23 procent) si alespoň jednou za týden zapálila cigaretu. Situace se ale postupně zlepšovala a v roce 2018 se stejný ukazatel zastavil na 6 procentech. Podobné zlepšení sleduje naše studie napříč Evropou, ovšem ne tak výrazné (23 procent → 10 procent). Hůř na tom byli ukrajinští chlapci. V roce 2002 patřili 15letí ke kuřácké „špičce“ (Ukrajina 45 procent oproti 24 procentům v Evropě), aktuálně ale kouří každý den již jen na 15 procent mladíků z Ukrajiny. Evropský průměr je 11 procent. Obdobně pozitivní trend zjistila analýza olomouckých výzkumníků i v případě konzumace alkoholu nebo užívání marihuany.

Univerzitní tým z Olomouce dlouhodobě sleduje a komentuje faktory ovlivňující zdraví školáků ve věku 11, 13 a 15 let, zaměřuje se především na data týkající se českých dětí. Studie HBSC vzniká ve spolupráci se Světovou zdravotnickou organizací (WHO). Komplexně se zabývá životním stylem mladé generace. V aktuálním výzkumu využívají vědci z Univerzity Palackého data sesbíraná v letech 2002 – 2018 na bezmála 300 ukrajinských školách. Výzkumný vzorek čítá zhruba 6 700 respondentů. Klíčové faktory životního stylu ukrajinských dětí a adolescentů pak výzkumníci porovnávali s mezinárodním vzorkem, který obsahuje data od téměř čtvrt milionu dětí z více než 40 zemí světa.

„Není v našich silách popsat životní styl ukrajinských školáků komplexně. Chtěli jsme ale k aktuální situaci ve světě a společenské diskusi u nás přispět informacemi, které mohou být v Česku a dalších evropských zemích užitečné a inspirativní. Ve chvíli, kdy k nám i do dalších evropských zemí proudí tisíce válečných uprchlíků, ve velké míře právě dětí a mladých lidí,“ uzavírá Michal Kalman.

Pokud vás tento report zaujal, více informací a dat najdete ZDE.