ČESKO – Ekonomické dopady války na Ukrajině jsou značné, jejich součástí je i skokový nárůst cen energií v důsledku sankcí uvalených na Rusko a nevyzpytatelnosti jeho dalších kroků. Na východě Ukrajiny přitom včera došlo k uzavření tranzitu plynu přes stanici Sochranovka, která je součástí plynovodu Sojuz, a dnes Rusko ohlásilo, že ukončuje dodávky plynu potrubím Jamal vedoucím přes Polsko.
Zatímco dnešní krok Ruska, resp. ruské plynárenské společnosti Gazprom, údajně souvisí s tím, že kvůli ruským sankcím uvaleným na firmu EuRoPol GAZ vlastnící část plynovodu Jamal nemůže plyn do zemí Evropské unie vyvážet, v případě Ukrajiny je situace jiná. Uzavřená stanice Sochranovka je sice formálně ve správě Ukrajiny, nyní však tuto oblast kontrolují ruské jednotky. Ukrajinská strana přitom již před pár dny avizovala, že v plynovodu dochází ke změnám tlaku, které by mohly rozkolísat celou síť, což by vedlo nejen k omezení dodávek plynovodem Sojuz, ale i celou sítí přes Ukrajinu směrem dál na západ. Proto se Ukrajina rozhodla část provozu plynovodu omezit.
Plynovodem Sojuz se přepravuje až třetina všeho plynu, který prochází Ukrajinou, jedná se totiž o jednu z pěti klíčových cest, kudy je plyn směrem na západ distribuován. Dodávky do Česka a ani na Slovensko ale údajně ohroženy nejsou, plyn totiž může téct i přes Německo. Ačkoliv zcela bez ruského plynu se zatím Evropa neobejde, fakt, že tranzit přes stanici Sochranovka klesl na nulu, ani podle ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely na Česko vliv mít nebude. Přesto nejen česká vláda, ale celá EU, již zvažuje možné kroky, jak se s příp. výpadkem dodávek plynu z Ruska vypořádat.
Jak se připravit na výpadek dodávek plynu?
Jelikož poměrně žhavým tématem se v Česku stalo doplňování zásobníků plynu, které např. nebyly zrovna dokonale připraveny na pád energetických společností, k němuž došlo na podzim loňského roku, není divu, že vláda se nyní snaží postupovat prozřetelněji. „Zásobníky plynu se nyní v Česku plní rychleji než obvykle touto dobou, aktuálně jsou naplněné cca pod 40 %. Zásobníky plníme tempem 25 milionů kubíku denně, což je dvojnásobek denní letní spotřeby,“ uvedl ministr Síkela. Evropská komise pak dokonce přišla s definováním minimálních zásob v zásobnících členských zemí před zimní topnou sezonou, k 1. listopadu letošního roku tedy Komise požaduje, aby všechny evropské zásobníky byly naplněny alespoň z 80 %.
Alternativ za ruský plyn přitom mnoho není, všechny varianty jsou různě kapacitně limitované. Jednou z nejvíce zvažovaných možností pak je přeprava zkapalněného plynu (LNG), na což ale zatím není v rámci Evropy vybudováno dostatečné množství terminálů určených k překládce z lodí do potrubí. Řada zemí tedy plánuje, že rozšíří nebo dostaví nové terminály LNG, Česko pak dle slov zvláštního zmocněnce pro energetickou bezpečnost MZV ČR Václava Bartuška zvažuje, že by se na výstavbě alespoň podílelo.
Mezinárodní energetická agentura s ohledem na aktuální situaci zároveň vybízí k zodpovědnému chování, které by mělo vést k tomu, aby plyn z Ruska nebylo třeba přivážet: navrhuje diverzifikaci dodavatelů, klade velký důraz na obnovitelné zdroje – solární či větrné elektrárny. Česko chce pak sázet na nízkoemisní zdroje energií a uvažuje o rozšíření Dukovan a Temelína. Nic z toho ale (včetně systematické snahy o snižování energetické náročnosti budov) nezaručuje, že nebudeme ze dne na den potřebovat ruský plyn.
